Jedna ze stěžejních Masarykových prací, která svou myšlenkovou a názorovou podnětností je stále aktuální, třebaže od vzniku spisu nás dělí tři čtvrtiny století. Obdobně jako Ideály humanitní i jiná Masarykova díla představuje Česká otázka výrazný, filosoficky i historicky dobře fundovaný dokument, který pomáhá hlouběji se informovat o historických kořenech českého údělu. Hlavním smyslem výkladů, založených na hlubokém rozboru českého myšlení od dob obrozenských (Dobrovský, Kollár, Jungmann, Palacký, Havlíček), je přispět k osvojení si dějinného vědomí současného člověka v jeho úsilí o nové cesty naší národní společnosti. 32-006-69
Dvě díla /Boje o zítřek; Duše a dílo/, jimiž se autor stal zakladatelem moderní české výtvarné kritiky. Kniha obsahuje eseje prací z oboru literární vědy, filozofie, estetiky, etiky a výtvarného umění.
Výběr z fejetonů, v nichž Neruda pohotově reagoval na významné ideové, politické a sociální problémy své doby, je rozdělen do několika tématických okruhů. Do prvního byly zařazeny Nerudovy vzpomínky a črty autobiografické,donásledujících jeho názory na českou a světovou kulturu a literaturu. Další oddíly zahrnují fejetony z české společnosti, články se sociální tématikou, úvahy o poslání člověka a o otázkách národních.
Jedenáctý svazek Českého myšlení. Obsahuje spisy: 1) Bernard Bolzano - O nejlepším státě, 2) Augustin Smetana - Význam současného věku a 3) Karel Sabina - Duchovný komunismus. Výbor uspořádal a poznámkami opatřil Jan Novotný.