Svazek obsahuje povídky, uveřejňované v časopisech, kalendářích a také z rukopisů, v nichž je smysl pro krásu, víru, lásku, spravedlnost a cit. Vedle čtenářského zájmu mohou napomáhat také k duchovní obrodě našeho národa, což je velmi potřebné. Některé z povídek mohou být i dobrýmpříkladem, mohou pomoci nalézt východisko ze životních situací, které se neustále opakují. V knize uvedeno chybné ISBN 80-86093-47-6
Básnická sbírka s nádechem symbolismu, která zachycuje hrůzu existence a mučednictví „bědného, poplivaného, zmučeného, rozdrásaného, ubohého lidského srdce“ a zoufalé výkřiky modliteb, jež z něj vzlétají. Přináší obraz noci a zamčené brány Chrámu; dědiny obestírá smrt, tvrdost živlů a ponuré šumící stromy.
Sonety z let 1904–1910. „V Sešitě sonetů (1910) se do centra dostávají témata, jež pak provázejí básníka po celý tvůrčí život, jsou neustálým zdrojem napětí, vůči němuž se Martínek neustále snaží zaujmout zásadní postoj, byť se mu to nikdy zcela nepodaří. Jde zejména o tragikuživota, rámcové motivy světla a tmy, dne a noci, přičemž Martínek zpracovává téma neustálého koloběhu světa. Častým symbolickým autostylizačním postupem je transformace básnického subjektu do stromu či pařezu, jenž vzdoruje nepřízni počasí. Sešit sonetů ještě vychází z mladicky tragického prožívání života a světa, ale netíhne k tehdy módní dekadenci, je inspirován jednak macharovským ironizujícím viděním světa, jednak máchovským napětím mezi dočasností a věčností, které bude autor sugestivněji tematizovat v dalších, vyzrálejších knihách. Už v Sešitech sonetů se nám často otevírá tzv. psychická krajina, jeden z impresionisticko-dekadentních postupů poezie konce 19. století, jež měla být symbolickým výrazem duše básníka, mnohdy chmurné, temné, podzimní a zimní atmosféry.“ (z webu vojtech-martinek.cz)
Román zasl umělce V. Martínka, tří kapitoly ze strastiplné životní pouti mladého podučitele nemilosrdně pronásledovaného osudem. Ve třech volně spjatých kapitolách vylíčil autor s humorným nadhledem strastiplnou životní pouť mladého podučitele Blažeje Potěšila, pronásledovaného ve všem konání zkostnatělým inspektorem pro někdejší matčin maloměstský společenský přestupek. Tři štace, které Blažej vystřídá mu přinesou mnoho veselých chvil i řadu přátel, ale i trpkou zkušenost. V prvním místě ztroskotá, z druhého je odvolán inspektorem a na třetí místo putuje i se svou matkou, odhodlán k boji s nepřízní osudu.
Soubor deseti pohádek, fiktivně vyprávěných obyvatelům hukvaldského hradu potulným pohádkářem. Náměty čerpají ponejvíce z jižních evropských zemí, spravedlivé je tu odměňováno a zlé trestáno, důvtip chudáka vítězí nad hloupostí líné princezny. Mrtev je svět králů, rytířůa zlých čarodějnic, a přece žije stále ve vypravovatelském odkaze. Neměl jsem odvahy, abych staré motivy přebarvil podle zákona elektřiny, telefonu a rozhlasu - ať žijí i v starodávné zázračnosti a potěší srdce!
Kronika o Chvalovi ze Suchých Hůrek -- Romance o hodech Jana Čapka ze Sán -- Romance o ženě čarodějné -- Kratochvilná historie obrazu svatého Jiří -- Romance o Ondrášovi
Výbor z Martínkových pohádek zakončuje edici jeho pohádkových knih, určených čtenářům do 10 let. Jsou to precizní poutavé příběhy, plné kouzla a napětí, zcela ve stylu lidových pohádek. Přibližují dětem svět odlišný co do přírodní scenérie, ale důvěrně známý tradičními pohádkovými motivy, postavami a ději
Verše z let 1911–1916. Sešit nejtěžších životních krisí a nového vzeplání. Temné večerní písně a symfonie se zaobírají pocity osamění a trpkosti, která však jednotou s přírodou a lidmi přechází do radosti, laskavého objetí a víry.
Třetí díl románové trilogie (na kterou volně navazuje autorova druhá trilogie: Kamenný řád). V tomto záverečném dílu se ocitáme ve válečné Ostravě, je to „druhá” fronta na které se sice nestřílí, ale život tu není lehký. Kuba se vrací s těžkým zraněním z fronty. A v této životní mizérii počne odhodlaně hledat smysl života. Vzepře se s obervovskou silou drtivému tlaku bídy a morálního rozkladu, bojuje za sebe i za jiné. A tak konečně nachází smysl života v rodinném štěstí. Přichází konec první války, Ostravou probíhá zuřivá vlna hladu a Kuba právě v těchto tragických okamžicích si nejplněji uvědomuje cenu života štastnějšího, svobodnějšího a tím bohatšího. Tragická situace, jež jako by se cele zmocnila trilogie, se láme. Kuba jediný z obervovského rodu zakládá vlastní rod, osnovaný nikoliv na majetku, ale pevných hodnotách mravních. Tím Martínek uzavírá dějiště trilogie; v zdůraznění víry v člověka lze hledat stále aktuální význam tohoto nesporně vrcholného Martínkova prozaického díla. 48-012-65