Sobecký obr má překrásnou zahradu, ale dětem zakázal si v ní hrát. A tak přijde Zima a nemá se k odchodu, dokud síla lásky nepřinese na svých křídlech Jaro a radost – do obrovy zahrady i do jeho srdce.
Princ, který byl za svého života zván „šťastným“, protože jej strávil za branami svého paláce v radostech a dostatku a nepoznal žal ani utrpení, byl po své smrti zvěčněn v soše, která z vysokého podstavce shlíží na veškerou bídu svého města. Jednoho dne přistane u jeho nohou malá vlaštovka na cestě do Egypta. S její pomocí princ začne pomáhat těm nejubožejším z ubohých: rozdá jim veškeré zlato a drahokamy, které zdobí jeho sochu. Pohádky irského dandyho Oscara Wilda (1854–1900) patří dodnes k autorovým nejčtenějším dílům. Pětice příběhů, kterou otvírá dojemné vyprávění o vlaštovce a soše Šťastného prince, zdaleka není určena jen dětským tenářům, i když právě pro své syny je prý Wilde kdysi napsal. Pod krystalicky čistým, s až dětskou naivností líčeným příběhem o upřímné lásce, bolestném utrpení a zaslepené marnivosti světa, zaznívají hlubší tóny, jejichž symbolické poselství už více než 120 let rozechvívá srdce čtenářů Pohádka Šťastný princ vychází v novém překladu Martina Žemly s pod
Rozprávky Oscara Wilda sú pravdivé a krásne. Krása je v nich živá, obšťastňujúca, obsiahnutá v prekrásnom jazyku, v štýle, vo veciach, napríklad v najrozličnejších vzácnych drahokamoch, vo farbách a vôňach kvetov. Ale tou pravou krásou je zakaždým nezištná pomoc, priateľstvo a láska. Tá krása nevybledla ani po viac ako sto rokoch,lebo je v rozprávkach vykúpená tým najcennejším: vlastným životom. Obsah: Šťastný rozprávkár Oscar Wilde, Šťastný princ, Slávik a ruža, Sebecký obor, Oddaný priateľ, Neobyčajná raketa, Mladý kráľ, Infantkine narodeniny.
„Šťastný princ a jiné pohádky“, které spatřily světlo světa téměř před sto lety, představují trvalé hodnoty v díle anglického básníka a dramatika irského původu Oscara Wilda. „Wildovy pohádky,“ jak poznamenává v doslovu k českému vydání v roce 1959 Arnošt Vaněček, „nejsou odvozeny z lidových pramenů, ale jsou tvorbou výlučně literární, stejně umělou jako jeho básně, povídky i eseje a hry. V jeho pohádkách nevítězí vždycky dobro a ani zlo není pokaždé ve své skutečné podobě potrestáno. Je však vždy souzeno autorovým jemným výsměchem a ironií.“ Pozorný čtenář pozná, že autor oceňuje nejvyšší lidské hodnoty , že stojí za svými hrdiny, i když je často nechává prohrát. Vždyť i on sám boj s pokryteckou morálkou své doby prohrál. Pro svou morální čistotu a vytříbenou básnickou hodnotu mají pohádky Oscara Wilda pevné místo v naší překladové literatuře. Předkládáme je zkušeným a vyspělým čtenářům mladé generace... Pohádky: Šťastný princ, Sobecký obr, Oddaný přítel, Podivuhodná raketa.
Dvojjazyčný zrcadlový text pro začátečníky. Obsahuje pouze titulní povídku. Na sloupu vysoko nad městem stojí socha Šťastného prince, celá pokrytá tenkými plátky zlata. Když princ vidí chudobu a zoufalství svého lidu, požádá dobrosrdečnou vlaštovku o pomoc. Oba obětují mnohem víc než jen bohatství, aby zachránili ty méně šťastné. Dojemný příběh o soucitu a šlechetnosti. High above the city on a column stands the statue of the Happy Prince, all gilded with thin leaves of gold. When he sees the poverty and desperateness of his people, the Prince asks a kind-hearted swallow for help. They both sacrifice much more than just the riches to save the less fortunate. Touching story of compassion and generosity.
Sedm pohádek známého anglického spisovatele 19. století naplněných bohatou básnickou fantazií a hlubokou morálkou. Obsahuje tyto pohádky: Šťastný princ, Znamenitá raketa, Slavík a růže, Sobecký obr, Oddaný přítel, Hvězdné dítě a Mladý král.
Právě těchto devět pohádek vyneslo mistra duchaplné konverzace Oscara Wilda rovnou do literárního nebe. Jsou to jedny z nejúchvatnějších pohádkových příběhů, které kdy byly napsány. Vaše děti v nich možná nenajdou černobílý svět dobra a zla, o to více se ale zamyslí nad tím, že v životě nejsou hodní všichni, kdo se tak tváří, a naopak. Autorův mimořádně čtivý a zároveň neobyčejně myšlenkově bohatý Šťastný princ by neměl chybět ani v knihovnách dospělých čtenářů, kteří si ho už dávno oblíbili. V příbězích se odráží Wildova posedlost krásou a touhou po světě, ve kterém se k sobě lidé chovají slušně a s respektem. Pohádky nemají vždycky šťastný konec, ten ale někdy chybí i v příbězích našich životů. Geniální spisovatel v této knize ze všech sil touží najít pravdu, která je, jak sám říkal, "málokdy čistá a nikdy ne jednoduchá".
Duch sira Simona je vytržen z poklidné existence na anglickém zámku Canterville, kde už po staletí osvědčenými metodami úspěšně děsí generace svých potomků. Nový majitel, vyslanec Spojených států amerických, je osvícený muž, který nemá pro astrální jevy nejmenší pochopení. Strašidlo, vtělení evropské romantiky a nostalgie, je konfrontováno s představiteli Nového světa, kteří byli tehdejšími Brity vnímáni jako vulgární, přízemní zbohatlíci. Rubáš tečkovaný hřbitovní prstí, rezavá dýka a krvavá skvrna svádějí marný hoj s Pinkertonovým nedostižným cídičem a Tinkturou doktora Dobella. Naštěstí je tu ještě vyslancova dcerka, půvabná a laskavá Virginie, která příběh dovede až ke smírnému konci.
Cantervillský zámek má vše, co byste od strašidelného anglického venkovského sídla čekali – stará zaprášená brnění, dřevem obložené stěny, v nichž se ukrývají tajné dveře, a mnoho dalších nástrah. Nadto jeho chodbami dosud bloudí duch sira Simona, bývalého majitele zámku, který návštěvníky straší chrastěním řetězů či krvavými skvrnami na podlaze. Noví obyvatelé sídla, americká rodina Otisových, se však kupodivu odmítají bát, což vede k mnoha komickým situacím. Ať už se sir Simon snaží rodinné příslušníky vyděsit sebevíc, jeho snaha přichází vniveč, když Otisovi nechají krev na podlaze vyčistit odstraňovačem skvrn a chrastící řetězy naolejují. A co víc – nebohý přízrak musí snášet kanadské žertíky ze strany malých dvojčat! Nakonec mu nezbývá než hledat útěchu v přátelství s Virginií, patnáctiletou dcerou manželů Otisových.
Příběh, neobvykle vyprávěný z pohledu strašidla, a nikoli strašených, obsahuje pro Wilda typické morální poselství, které je však čtenářům podáno zábavně, vtipně a s nesmírnou lehkostí.
Tři soubory Wildových krátkých próz, dva pohádkové a jeden povídkový, celkem tedy třináct textů od tohoto klasika anglické literatury. V první části knihy čtenář najde oba dva soubory Wildových netradičních pohádek. Třetí část tvoří autorova sbírka čtyř humorných a lehce ironických povídek. Eponymní povídka Strašidlo cantervillské: Cantervillský zámek má vše, co byste od strašidelného anglického venkovského sídla čekali – stará zaprášená brnění, dřevem obložené stěny, v nichž se ukrývají tajné dveře, a mnoho dalších nástrah. Nadto jeho chodbami dosud bloudí duch sira Simona, bývalého majitele zámku, který návštěvníky straší chrastěním řetězů či krvavými skvrnami na podlaze. Noví obyvatelé sídla, americká rodina Otisových, se však kupodivu odmítají bát, což vede k mnoha komickým situacím. Ať už se sir Simon snaží rodinné příslušníky vyděsit sebevíc, jeho snaha přichází vniveč, když Otisovi nechají krev na podlaze vyčistit odstraňovačem skvrn a chrastící řetězy naolejují. A co víc – nebohý přízrak musí snášet kanadské žertíky ze strany malých dvojčat! Nakonec mu nezbývá než hledat útěchu v přátelství s Virginií, patnáctiletou dcerou manželů Otisových.
Soubor netradičních pohádek, ve kterých se skrývají satira, kritika a podobenství, napsal irský dramatik, básník a prozaik Oscar Wilde jako jedno ze svých prvních děl v roce 1888. Příběhy se dočkaly mnoha adaptací, vznikla podle nich dokonce i hudební díla. Naše dvojjazyčná verze obsahuje originální text v angličtině a zrcadlový český překlad. Zároveň jsou v anglickém textu okomentovány zajímavé gramatické jevy a slovní spojení. V příloze naleznete přehled anglické gramatiky. Anglický text si také můžete poslechnout na přiloženém CD namluveném rodilým mluvčím.
Jazyková úroveň: Středně pokročilí. Wildovy pohádky nejsou odvozeny z lidových pramenů, ale jsou tvorbou výlučně literární. Ne vždy v nich vítězí dobro a zlo nebývá vždy potrestáno, je však souzeno autorovým výsměchem a ironií. Sbírka obsahuje kromě Šťastného prince dále povídky Slavík a růže, Sobecký obr, Oddaný přítel, Podivuhodná raketa, Mladý král a Dítě hvězdy.
Čtvrtým překladovým svazkem poezie v nakladatelství Adolescent je cyklus šesti básní v próze od Oscara Wildea. České znění básní osvěžuje Ondřej Macl, čímž vzdává hold více než sto let starým překladům Arnošta Procházky; kniha je doplněna Maclovým dopisem Polibky na Wildeův hrob.
Často divadly uváděná hra britského klasika, podobně jako další autorovy hry, je plná jiskřivého anglického humoru a společenských bonmotů. Na pozadí morálky a způsobu života britské smetánky z konce 19. století se zároveň kriticky zabývá postavením ženy v tehdejší společnosti v příběhu, na jehož počátku stojí jedno velké tajemství. Vychází v překladu Milana Lukeše jako 116. svazek edice D.
Pětiaktová tragédie napsaná v blankversu. Hrdinou spletitého děje zasazeného do italské Padovy je Guido Ferranti. Společně se svým přítelem vydává do tohoto města poté, co je mu doručen dopis slibující odhalení týkající se jeho původu. Hra byla napsána již v roce 1883 v Paříži, poprvé však byla hrána až roku 1891 v New Yorku podnázvem Guido Ferranti.
Dvojjazyčné vydání paralelního textu (česky a anglicky) obsáhlé Wildovy básně (1898), známé i pod názvem Balada o žaláři v Readingu, v novém překladu PhDr. Petra Krula. Wilde ji napsal krátce po svém propuštění z dvouletého věznění právě ve věznici v Readingu.
Překladatel doprovodil toto vydání dvacetistránkovou studií či komentářem, odhalujícím pozadí tohoto smutného příběhu i historická fakta - proč byl Wilde ve vězení, jaké to tam bylo, jak se soudilo i popravovalo. Kdo byl voják, kterému je Balada věnována? Podrobně popisuje poslední léta Wildova života i okolnosti jeho smrti. Vydáno v bibliofilské úpravě v nákladu 150 výtisků.
Dvojjazyčné vydání paralelního textu (česky a anglicky) obsáhlé Wildovy básně (1898), známé i pod názvem Balada o žaláři v Readingu, v novém překladu PhDr. Petra Krula. Wilde ji napsal krátce po svém propuštění z dvouletého věznění právě ve věznici v Readingu. Překladatel doprovodil toto vydání dvacetistránkovou studií či komentářem, odhalujícím pozadí tohoto smutného příběhu i historická fakta – proč byl Wilde ve vězení, jaké to tam bylo, jak se soudilo i popravovalo. Kdo byl voják, kterému je Balada věnována? Podrobně popisuje poslední léta Wildova života i okolnosti jeho smrti. Vydáno v bibliofilské úpravě v nákladu 150 výtisků.
Irský dramatik, básník a spisovatel Oscar Wilde ve své osobě spojoval ideál svobodného umělce bořícího společenské konvence, autora úchvatných podobenství a vtipného glosátora, s člověkem, který nesmírně touží po vlastní popularitě a je schopen aktivně propagovat své dílo. Podle dobových svědectví byl skvělým vypravěčem, schopným řadu hodin bavit společnost. Námi vydávaná kniha vyšla poprvé v roce 1891 jako Lord Arthur Savile’s Crime and other Stories. Tři z textů sbírky vyšly již dříve časopisecky (nejstarší z nich, Strašidlo Cantervillské, již v roce 1887), titulní povídka byla naopak dopsána až pro knižní vydání. Wilde údajně vyprávěl, že v ní sám sobě vydal zlověstné proroctví – něco podobného totiž prožil dodatečně. V roce 1891, po vydání sbírky, mu prý věštila z ruky cikánka, že se za tři roky vlastní vinou dostane do vězení... Přeložil J. Z. Novák.
Druhá série – kniha č. 2. Dvojjazyčná kniha – deník Nový Čas. Irský dramatik, básník a spisovatel Oscar Wilde ve své osobě spojoval ideál svobodného umělce bořícího společenské konvence, autora úchvatných podobenství a vtipného glosátora, s člověkem, který nesmírně touží po vlastní popularitě a je schopen aktivně propagovat své dílo. Podle dobových svědectví byl skvělým vypravěčem, schopným řadu hodin bavit společnost. Zločin lorda Artura Savila vypráví příběh může, který si nechá věštit z dlaně a dozví se špatné zprávy. O této povídce Wilde údajně vyprávěl, že v ní sám sobě vydal zlověstné proroctví – něco podobného totiž prožil dodatečně.