Druhý svazek dopisů Boženy Němcové, vydaný stejně jako první svazek v roce 1951, obsahuje celkem 100 listů z let 1853 až 1856 – o patnáct více, než uvádí starší soupis z roku 1922. Tyto dopisy přinášejí záznamy o spisovatelčiných cestách na Slovensko v letech 1854 a 1855, přičemž druhá cesta byla zvláště důležitá pro její literární tvorbu a navázání kontaktů se slovenskými národními buditeli. Dále dopisy popisují útlak, kterému byli Božena Němcová a její manžel Josef vystaveni – Josef Němec byl propuštěn ze služby a pronásledován po pohřbu Karla Havlíčka. Z korespondence také vyplývají finanční problémy spisovatelky a její žádosti o pomoc. Svazek zahrnuje dopisy z období, kdy Božena Němcová tvořila svá významná díla, jako jsou Babička, Pohorská vesnice a Slovenské pohádky. Ukazují také, že spisovatelka zůstávala v centru pozornosti mladé, pokrokové literární generace. Mezi její časté adresáty patřili členové rodiny, zejména Josef a Karel Němec, významné osobnosti jako nakladatel Pospíšil a Purkyně, a přátelé jako A. V. Šembera, sestry Rottovy, Jurenka, Bendl, Helcelet a Lamblová.