Knihovna klasiků - Spisy Boženy Němcové (ČS, SNKLHU)
Do tohoto svazku souborného vydání díla B.N. jsou shrnuty autorčiny národopisné studie otištěné původně v růz. časopisech i studie z korespondence, které ukazují Němcovou jako bystrou pozorovatelku českého venkovského života: objevuje v nich české literatuře prostý lid, jehož povahy, řeči, krojů, zvyků - zvláště v krajích národnostně ohrožených - si pozorně všímá. Tento národopisný materiál není však sebrán samoúčelně, nýbrž jednak tvoří podklad jejich příštích povídek, jednak slouží k poučení českých čenářů, zvláště pražských. - Toto vydání se celkově shoduje s 8. svazkem Díla vydaného M. Novotným 1929, z něhož byly vypuštěny ty práce, které se od charakteru celku odchylovaly, a práce, u nichž autorství B.N. není prokázáno. - Celkem obsahuje 15 větších a 12 menších národopisných a cestopisných studií.
Publikováno:
1951
33 pohádek a pověstí, kde se prolíná český a slovenský text. K vydání připravil František Váhala za odborné jazykové spolupráce Bohuslava Havránka a Jozefa Štolce.
Božena Němcová podrobně popisuje Slovensko (a částečně i tehdejší Dolní Uhry), jak ho poznala při svých cestách. V této knize jsou obsaženy všechny texty, které Božena Němcová o Slovensku napsala: 1. Vzpomínky s cesty po Uhřích - cestopis z první cesty do Uher na jaře 1851 (tiskem 1854 v Lumíru) 2. Z Uher - z druhé cesty koncemléta 1851 (napsáno 1852, tiskem 1863) 3. Uherské město (Ďarmoty) - z třetího pobytu 1853 (vydáno 1858) 4. Obrazy ze života slovenského - o tradiční slovenské rodině (1859) 5. Kraje a lesy ve Zvolensku - popis Zvolenské stolice (1859) 6. Poslední medvěd na Čerchově u Chodova nedaleko Domažlic a honba na medvěda na Polhoře v Gajdošově potoku na Slovensku - porovnání (1859) 7. Slovenské starožitnosti - popis archeologických nálezů (1859) 8. Hry, hádanky, písně a říkanky - kratší texty z let 1857-1861
První oddíl obsahuje Básně z let 1843-46, jimiž Němcová zahájila svou literární činnost. Do 2. oddílu je zařazen rukopisný zlomek novely "Urozený a neurozený". Třetí oddíl tvoří Prózy ze života lidu, které se dělí na část českou, jihoslovanskou a západní. Česká část obsahuje fejeton "Proroctví lidu" a výňatek z proroctví slepého mládence, dále 4 anekdotické práce a pohádku "Zklamaná naděje, Jihoslovanská a západní část s názvem "Z jižních zemí slovanských a Ze západních zemí obsahuje práce z let 1857-60, jež tvoří 2 větší soubory pohádek, pověstí a článků lidového rázu. 4. oddíl Práce příležitostné, obsahuje nekrolog o J. Frantovi Šumavském a 2 tzv. domažlické listy. 5. odd. tvoří práce: Kávová společnost, Výklad historie, Šalamoun Heršl, Salam čili Květinomluva. Poslední oddíl tvoří překlad 3 dramat (Diblík, pravzor Tartuffa, Vláda a láska).
Publikováno:
1957
První svazek korespondence Boženy Němcové shrnuje celkem 95 listů (t. j. oproti Hiklovu vydání o 25 a Záhořovu soupisu o 11 listů více) z let 1844–1852. Jsou tu tedy zahrnuty dokumenty k jejím počátkům literárním, k historii jejího pobytu na Domažlicku, v Nymburku, v Liberci a také již ze Slovenska, z jejích prvních dvou cest v r. 1851 a1852. Nejčastějšími adresáty jsou Antonie Čelakovská-Reissová, Johanna a Žofie Rottovy, členové českomoravského bratrstva – Matouš Klácel, Jan Helcelet, Veronika Vrbíková, rodina Staňkova, A.V. Šembera, J. Pospíšil aj. Listy, které jsou vydávány na základě rukopisů, jsou uspořádány chronologicky, rozsáhlý poznámkový aparát (popis listu, jeho dnešní uložení, vysvětlivky k obsahu) je připojen souhrnně na konci knihy, kde je také uveden seznam adresátů s charakteristikami a odkazy na jednotlivé dopisy. Korespondence obsáhne celkem čtyři svazky dopisů Boženy Němcové.
Druhý svazek korespondence Boženy Němcové (vydávaný podle týchž zásad a ve stejné úpravě jako svazek 1., vyšlý v Čs. spis. 1951) přináší celkem 100 listů (t.j. o 15 více než uvádí Záhoř ve svém soupisu z r. 1922) z let 1853–1856. Jsou tu tedy dopisovými sděleními doprovázeny dvě spisovatelčiny cesty na Slovensko (r. 1854 a 1855), z nichž zejména druhá byla významná pro její literární činnost a také důležitá hojnými styky a přátelskými svazky se slovenskými buditeli a spisovateli; dále tyto dopisy charakterisují vládní a policejní persekuci Josefa Němce a Boženy Němcové (Němec zbaven služby a pronásledován po Havlíčkově pohřbu) a dokládají těžké poměry hmotné i všechny prosby o pomoc, které musela Němcová podstupovat; za třetí jsou to listy z vrcholného tvůrčího období Boženy Němcové, z let, kdy vzniká Babička, Pohorská vesnice a Slovenské pohádky, a konečně nám dopisy zobrazují, jak Němcová nepřestává být ve středu lidského a spisovatelského zájmu celé mladé, pokrokové literární generace. Nejčastějšími adresáty jsou členové rodiny (především Josef Němec a Karel Němec), oficiální osobnosti (např. nakladatel Pospíšil, Purkyně aj.) a přátelé (A. V. Šembera, sestry Rottovy, Jurenka, Bendl, Helcelet, Lamblová aj.).
Závěrečný svazek souborného vydání korespondence B. Němcové. Je první, které v dosažitelné úplnosti obsáhlo dopisy, jež psala členům své rodiny, přátelům, literátům i prostým lidem; jsou prvořadým pramenem k hlubšímu poznání jejího života, díla, názorů a vztahů lidských i uměleckých.