Jana z Arku je kniha, která vyvolala veliké pobouření v samotném Římě, takové, jaké snad nevyvolala jiná ve 20.století. Autor se dostal do sporu s papežem natolik, že se vedl koncil a jeho spisy se dostaly na známý " index librorum prohibitorum" - seznam zakázaných knih. Kniha o Johance z Arku si nezavazuje pouze cíle historické, ale také politické, autor bez pardonu odhaluje vysoký klerus, takový, jaký v počátcích dvacátého století byl, na poli psychologického dilematu nevinného děvčete, jehož sugestivní stav objektivně prohlašuje za halucinace a duševní onemocnění, kterého se nebojí církev zneužít.