Tobě, živote!

" ... miluji život, zni má řeči česká, / ať vyzpívám svou zpověď do nejprostších slok! / Miluji život, kterým žijem dneska / tisíci devítistý padesátý rok" zpívá debutující lyrik již v počátečním vyznání sbírky, která je odezvou dnešního mládí, nadšeného, odvážného, budujícího lepší svět. Kromě úvodního předzpěvu Miluji jsou thematicky příbuzné básně shrnuty ve třech oddílech: Pozdravy a sny (básně věnované Sovětskému svazu, jeho lidu a zemi - "Sním tady v Čechách o štěstí / kremelskou zvonkohru slyšet ..."), Má země (kterou básník vidí nejenom v kráse jí samé, ale především v jejích lidech - a proto vyznává "Dnes víc než všechny hlohy / cítím kvést člověka") a Celým srdcem (pro kterýžto oddíl si razí devisu hned první básní: "Básníci světa, zpívejte v svých básních, / ať vaše písně mluví za dělníky, / v nichž v celém světě život k hvězdám krásní .../Vždyť mír v těch lidech má své bojovníky"; jsou to plamenné pozdravy Koreji, Číně, italské Modeně, hnědým lidem ze Sumatry a vyjádření obdivu a díků Rudé armádě a Stalinovi).