Setkání v Telgte

Příběh se odehrává roku 1647 v okolí Osnabrücku, kde probíhají mírové rozhovory, které později vstoupí do dějin jako vestfálský mír. Autor v něm fikčně setkává sedmnáct německých básníků a spisovatelů barokní doby, přičemž využívá jejich skutečných jmen a děl, ale dotváří je vlastními povahovými rysy, názory a chováním, aby z nich vytvořil plnohodnotné literární postavy. Básníci si předčítají svá díla a v debatách se zabývají jak otázkami poezie, tak osobními konflikty. Postupně však u nich převáží téma války a úvaha o tom, zda a jak může literatura – vnímaná jako pouhá „krása“ – ovlivňovat politiku. Literáti se o to alespoň pokusí. Do tohoto historického prostředí se nenápadně, ale pro Grassovy současníky srozumitelně, vplétá obraz Skupiny 47, která se poprvé sešla o tři sta let později, krátce po skončení ještě ničivější války než třicetileté. Tímto propojením Grass opět demonstruje svou mistrovskou schopnost parodie, parafráze a hravé kombinace humoru a vážnosti s osudovými událostmi historie. Díky své bohaté fantazii a hlubokým znalostem doby dokázal Günter Grass vytvořit tak živý, plastický a přesvědčivý obraz barokní doby, jaký nemá v německé poválečné literatuře obdoby.