Sbírka obsahuje patnáct kratších textů, které vznikly v pozdní fázi tvorby držitele Nobelovy ceny. V těchto dílech autor dále rozvíjí svá klíčová životní a umělecká témata a formuje je do precizních a stručných příběhů. V eseji Štěstí se Hesse zamýšlí nad podstatou svého života a tvorby. Na základě křesťanských a východních myšlenek si vybudoval vnitřní sílu, která mu umožnila odolat fascinaci moderním pokrokem a hledáním smyslu v dějinách. Místo toho objevil cyklický charakter existence, spojený s věčným duchovním jádrem. Povídka Přerušená vyučovací hodina odráží autorův pocit, že se mu nedaří plně vyjádřit své myšlenky, a zároveň naznačuje počátky moderní literatury. Žebrák líčí osamělost a bohatý vnitřní svět. Ukradený kufr, povídka srovnatelná s díly Antonína Čechova, pojednává o lidské posedlosti majetkem a o tom, čeho všeho jsou lidé ochotni se držet. Broskvoň je alegorie života a smrti, vyprávěná skrze osud plodného stromu.