Povídky. 2, 1930-1937

Tento druhý svazek ze souborného vydání Nabokovových povídek, obsahující dvaadvacet próz, ukazuje, jak rychle se autorův talent rozvíjel a jak často se v nových podobách vracel k oblíbeným tématům. V textech z období jeho pobytu v Berlíně se objevují obrazy života v emigraci a vzpomínky na dětství v Rusku před revolucí, ale také rostoucí znepokojení nad situací v nacistickém Německu. I přes svou citlivost k detailům a změnám ve světě kolem sebe se Nabokov v povídkách z třicátých let soustředí především na obecné otázky lidské existence a na možnosti, které literatura nabízí z hlediska formy a estetiky. Čtrnáct z těchto textů vychází v češtině poprvé, a zbývající překlady byly pro toto vydání buď revidovány, nebo nahrazeny novými.