Povídky. 2, 1930-1937

Dvaadvacet próz, jež tvoří druhý ze tří svazků souborného vydání Nabokovovy povídkové tvorby, přesvědčivě dokládá rychlý rozvoj autorova prozaického nadání i schopnost vracet se v nových a nápaditých variacích ke klíčovým tématům a motivům. Vstup do druhého desetiletí berlínského pobytu přináší v Nabokovově díle nové obrazy života v emigraci a reminiscence dětství v předrevolučním Rusku, spolu s nimi však i rostoucí pozornost vůči zostřující se atmosféře nacistického Německa. Přes mimořádnou vnímavost k podrobnostem a proměnám okolního světa ale Nabokov zůstává i v prózách ze třicátých let především tvůrcem bytostně zaujatým obecnými tématy lidské existence a formálním a estetickým potenciálem literárního textu. Čtrnáct z textů svazku vychází česky vůbec poprvé, překlady ostatních byly pro nové vydání revidovány nebo nahrazeny dosud nepublikovanými.