Lužinova obrana

Román Lužinova obrana je Nabokovův nejvýznamnější počin, mrazivý příběh o posedlosti a propadání se do šílenství. Sleduje osud muže, jehož život se stává složitou šachovou partií. Geniální, ale duševně křehký a samotářský Lužin nachází v šachu útočiště a pocit jistoty. Postupně však hranice mezi hrou a skutečností mizí a Lužin ztrácí schopnost rozlišit, kde končí šachovnice a začíná jeho vlastní život. Během vyčerpávajícího turnaje se psychicky zhroutí, krátce pobývá v psychiatrické léčebně a poté se ožení s ženou, která se zoufale snaží zabránit jeho návratu k šachům. V tomto díle z roku 1929 se objevují klíčová témata autorova díla – nespolehlivost paměti a vnímání, ničivá síla vášně a hledání ruské identity v období po revoluci a exilu. Lužinova obrana je ukázkou Nabokovovy vypravěčské zručnosti a stylistické dokonalosti, která je v novém překladu Pavla Dominika ještě výraznější.