Modesta Mignonová / Dům u pálkující kočky / Venkovský ples / Gobseck

Desátý svazek spisů Honoré de Balzaca sdružuje román „Modesta Mignonová“ a tři povídky: „Dům u pálkující kočky“, „Venkovský ples“ a „Gobseck“. Všechna díla jsou součástí cyklu „Scény ze života soukromého“. Povídky vznikaly v letech 1820–1830 a patří k Balzacovým prvním pracím, které později začlenil do Lidské komedie. Román „Modesta Mignonová“ z roku 1844 se tématem odlišuje, přesto zůstává typický pro Balzacův styl. Nezaměřuje se na honbu za majetkem či společenským postavením, ani na drsný běh života, ale na lyrický a psychologický příběh dívky a její lásky, která neskončí tragédií. Hlavní otázkou je, jak v prostředí, kde se vše podřizuje zisku, uchovat lásku čistou a nezkaženou penězi – a odpověď je stejně romantická. Povídka „Dům u pálkující kočky“ ukazuje zničující vliv měšťáctví na osud hrdinky, která se nedokáže vymanit z jeho vlivu. Augustina se nedokáže adaptovat na prostředí svého malířského manžela, ztrácí jeho lásku a nakonec umírá, zbavena smyslu života. „Venkovský ples“ představuje jiný typ hrdinky, rozmazlenou a sebevědomou ženu, která obětuje lásku ve prospěch titulu svého budoucího manžela. A konečně, povídka „Gobseck“ přináší klasický příklad posedlosti bohatstvím, které ničí lidské city a přirozenost a stává se hnacím motorem každého činu.