Neznámé veledílo a jiné prózy: Povídky o umělcích

Balzac se proslavil rozsáhlými romány o francouzské společnosti první poloviny 19. století, ale i v kratších dílech projevuje mistrovství v charakteristice postav a schopnost vyprávět komplexní příběhy v omezeném prostoru. Často se v těchto povídkách a novelách zaměřuje na svět umění, a to zejména malířství a hudby, kterým rozuměl jako sám tvůrce. V povídkách *Neznámé veledílo* a *Gambara* zkoumá téma umělecké geniality, která se dotýká šílenství. Malíř Frenhofer a hudební skladatel Gambara jsou postavy posedlé uměleckou pravdivostí a dokonalostí, což může vést k tomu, že jejich díla zůstanou pro společnost nepochopitelná. Povídka *Sarrasine* ukazuje, jak naivita a nezkušenost umělce, zcela pohlceného tvorbou, může být zneužita ve složitém prostředí, jako je římská opera. Naopak *Pierre Grassou* představuje malíře, který dosáhl úspěchu ne díky talentu, ale díky píli, obětavosti a přizpůsobení se vkusu publika. Novela *Dům u Pálkující kočky* sleduje lásku mezi bohémským malířem a dívkou z měšťanské rodiny, čímž ukazuje střet dvou odlišných světů. Všechny texty vycházejí v nových překladech, přičemž *Gambara* je v češtině poprvé. Doslov napsala Eva Blinková Pelánová.