Terezínské ghetto: tajemný vlak do neznáma
not rated
not rated
Bára se už podruhé v noci probudí v jiné době, tentokrát v opuštěném městě. Ulice jsou prázdné, okna zhasnutá a nikde se nepohybuje ani živá duše. Schovaná v parku s hrůzou sleduje, jak muži odvážejí na voze mrtvá těla. Bára se domnívá, že se všichni obyvatelé schovávají před vrahy, kteří se pohybují po ulicích. Celou noc ji paralyzuje strach.
S příchodem rána se snaží najít cestu ven, ale zjistí, že město je obehnané hradbami a brány střeží vojáci. Úniku není. Naštěstí potkává Petra, který ji ukryje na půdě domu, kde žije s dalšími chlapci v prostředí podobném dětskému domovu. Petr a jeho kamarádi se o Báru starají, opatřují jí jídlo a deku a postupně jí odhalují, že se ocitla v nacistickém ghettu Terezín za druhé světové války.
Během pobytu v Terezíně se setkává s dalšími lidmi, kteří jí ukazují hrůznou situaci vězňů. Seznámí se s talentovaným studentem Maxem, kterému museli kvůli otravě krve amputovat ruku bez umrtvujícího léku, a se stařičkou paní Blumenfeldovou, umírající hlady. Když se kamarádi dostanou na transportní seznam, Bára se rozhodne, že v Terezíně nezůstane a odjede s nimi. Naštěstí se jí do vlaku nedaří nastoupit.
Po návratu do současnosti se pokouší na internetu najít jména chlapců z Terezína. Předpokládá, že jim je kolem osmdesáti let a s Petrem, kterému se svěřila s tím, že pochází z budoucnosti, domluví přesné datum setkání po jejím návratu. Petra najde snadno, ale zjištění, které učiní, ji šokuje. Teprve nyní pochopí, kam transporty z Terezína skutečně směřovaly, a co se na rozdíl od Petra jí podařilo odvrátit.
Language
czech
Pages
154
ISBN
978-80-247-4761-3
