Jako rak

V novele Jako rak se Günter Grass zabýval tragédií, která se odehrála v lednu 1945, kdy sovětská ponorka potopila v Baltském moři loď Wilhelm Gustloff. Na palubě se nacházely tisíce německých civilistů prchajících před postupující sovětskou armádou. Jak Grass v roce 2002 uvedl, chtěl prostřednictvím osudu své postavy Tullyové prozkoumat největší lodní katastrofu v dějinách, která byla zapomenuta. Na lodi bylo přes deset tisíc lidí, z toho na čtyři tisíce dětí. Osudy uprchlíků a vyhnanců z východních provincií byly v poválečném Německu potlačovány, ať už na západě, nebo zcela ignorovány na východě. Grass se rozhodl vyprávět příběh lodi Wilhelm Gustloff od jejího vzniku až po potopení, aby objasnil důvody její existence a význam jejího jména. K tomu bylo nutné se zabývat i fascinací nacistickou ideologií, která se projevovala například v organizaci Kraft durch Freude. Podle Grasse je tento příběh nekonečný a proto se s nepochopitelným neonacismem setkáváme už na školách a univerzitách. Řešení nevidí v zákazu extremistických skupin, ale v důsledném zkoumání a pochopení kořenů tohoto problému, čehož se snaží dosáhnout prostřednictvím své tvorby.