V počátcích své tvorby se Martin Buber snažil sestavit sbírku příběhů o setkání člověka s Bohem, které našel v náboženských textech z různých koutů světa. Hledal především autentické a málo propracované zápisy. Jeho výběr je široký a zahrnuje díla z evropského starověku, středověku i novověku, ale také z hebrejské, arabské, čínské, indické a dalších kultur. Kniha nabízí silný čtenářský zážitek, a zvláště by ji neměli minout ti, kteří se o Buberoovo dílo zajímají podrobněji. Tato sbírka extatických vyznání vznikla ještě před tím, než Buber plně rozvinul svou filosofii dialogu, a v úvodu se autor, který obdivoval staré čínské myšlení, přikláněl k monistickému chápání mystiky, kde je Bůh ztotožňován s osvíceným člověkem.