Pomalu a důstojně se propadal do hlubin. Teplá, slaná voda ho obklopovala a hladila. Z temnot jezera vystupovaly na útesech bizarní shluky korálů, zářící šarlatově a jedovatě zeleně, připomínající drápy. Toto bylo obydlí kanibalů, místo, odkud se nikdo nevrací… Sy Kidredge si nemyslel, že se mu to zdá. Pro něj to byla skutečnost. Zvláštní nemoc, kterou mu přenesl dvanáctimilionůletý komár, zatemňovala jeho mysl šílenstvím. Když Jim Harryhausen procitl z neklidného spánku, Sy Kidredge na něm seděl jako mohutná žába a pevně mu svíral hrdlo.