Tato kniha rozvíjí myšlenky z předchozího dílu a zkoumá, jak se péče o sebe proměňovala v pozdní antice – u autorů jako Artemidóros a Plútarchos, a v rámci stoické filozofie. Dále sleduje, jak tyto myšlenky ovlivnily rané křesťanství, které mělo být hlavním tématem plánované čtvrté knihy s názvem *Doznané tělesnosti*. Ačkoliv Foucault na této knize pracoval, nikdy nebyla vydána, protože ve své závěti zakázal publikování svých nedokončených prací po jeho smrti.