Magrittův obraz s fajkou a nápisem „Toto není fajka“ podle autora knihy zpochybňuje tradiční princip napodobování, který byl dlouho dominantní v umění. Foucault v Magrittově tvorbě vidí vznik obrazů, které nevznikají z kopírování něčeho existujícího. Platón takové obrazy nazýval simulákry a kritizoval jejich tvůrce za vytváření iluzí. Právě pojem simulákra nám pomáhá porozumět mnoha jevům v současné vizuální kultuře. Kaligram je proto tautologie, ale odlišná od rétorické. Rétorika využívá bohatství jazyka a možnost opakovaně vyjádřit totéž různými slovy, zatímco kaligram využívá dvojí povahu písmen – jako prvků s významem v prostoru a zároveň jako znaků v jazykovém řetězci. Písmeno určuje slovo, čára zase tvar věci. Kaligram se tak snaží hravě překonat základní protiklady naší písmenné kultury: zobrazování a pojmenovávání, tvarování a vyjadřování, reprodukování a artikulování, napodobování a označování, pozorování a čtení.