Tato povídka, napsaná na konci třicátých let a uzavírající Nabokovovo ruské období, byla dlouho považována za ztracenou. Získala si pozornost především jako první náznak motivů, které později rozvinul v románu Lolita. Hlavní postava povídky Čaroděje, poprvé vydané z Nabokovovy pozůstalosti v osmdesátých letech, prožívá podobnou osudovou posedlost jako Humbert Humbert. Stejně jako on se snaží ovládnout objekt své touhy. Na rozdíl od rozsáhlého románu však Nabokov v této povídce vede čtenáře přímočaře od prvotního okouzlení dětskou nevinností až k dokončení svého promyšleného a zlověstného plánu.