Čtyřsvazkový román Bratři Karamazovi patří k nejvýznamnějším dílům F. M. Dostojevského, stejně jako Zločin a trest, Idiot a Běsi. Společným rysem „karamazovštiny“ je silná životní vášeň a touha prožít život naplno, a to i za každou cenu. Tuto touhou jsou posedlí všichni Karamazovové – Fjodor i jeho synové Ivan, Dmitrij a Aljoša. Stejně jako v dalších Dostojevského dílech, i zde postavy s rostoucími pochybnostmi o víře pociťují stále silnější touhu po ní. Působí, jako by je sužovaly pochybnosti samotného autora, který se označoval za dítě své doby, poznamenané nevírou a pochybnostmi. Tento rozsáhlý román představuje vrcholné shrnutí Dostojevského náboženských, filosofických a etických myšlenek a zároveň vyvrcholení jeho tvůrčí a duchovní dráhy.