Dva příběhy spojuje osudová žena – pro jednoho jen milenka, pro druhého ztracená láska. Obě novely pronikají do psychiky mužů, kteří bolestivě bilancují nad svým životem, nad prázdnotou po promiskuitě, naivitou věrnosti a hořkostí lží. V románu Hráč se mladý učitel Alexej Ivanovič zamiluje do dcery generála, ale finanční problémy, vlastní i cizí dluhy, ho zavedou ke vášnivé hře rulety, která ho pohltí více než láska k Polině. Dostojevskij vykresluje Rusko druhé poloviny 19. století s naturalistickou přesností, jeho prózy jsou plné postav na okraji společnosti – zločinců, dlužníků, žebráků, prostitutek, lidí ovládaných pudy a plných rozporů. Alexej Ivanovič, původně uhlazený učitel v německém městečku, se pod tíhou osudu promění v závislého hráče. Jejich vztah s Polinou je plný protikladů a nakonec zůstává nenaplněný, bez šťastného konce. Druhá novela je psychologické drama s tragickým podtextem. Velčaninov, známý jako sukničkář, je pronásledován Trusockým, manželem jedné z jeho milenek, který o aféře zjistil až po její smrti. Jejich vztah je nestabilní, plný důvěry i nenávisti, kdy se Trusockij střídavě spoléhá na Velčaninova a snaží se ho zabít. Autor nechává konec otevřený – setkání na nádraží naznačuje, že se nic zásadně nezměnilo, Trusockij je opět ženatý a zůstává věrný svému osudu.