Akrostichy

Jiří M. Jirous uvažoval o knize básní psaných výhradně formou akrostichu – dnes už málo obvyklé a spíše archaické básnické techniky – pravděpodobně už od začátku 90. let. V jeho pozůstalosti se našlo několik nedokončených sborek těchto textů, přičemž nejstarší pocházejí z roku 1990. Přesto ve svých vydaných sbírkách použil akrostich jen dvakrát: jednou ve *Wydrzie Mediocri* a jednou v *Magorově vanitas*. Zbytek plánoval vydat samostatně. Z celkového množství asi tří set akrostichů z pozůstalosti vybral editor Martin Machovec sto, které nyní vycházejí jako třetí a poslední kniha básní z Jirousova díla a zároveň jako splnění závazku vůči autorovi, čtenářům i nakladatelství.