Tato dvacetistránková sbírka sdružuje deset básní Ivana Martina Jirouse a navazuje na témata z jeho dřívější knihy „Magorův Jeruzalém“. V textech přetrvává hořkost, skepse a úzkost, pocit osamělosti, zřejmě odrážející nedávné manželské problémy, se zdá být ještě silnější. V tomto pustém světě se básník snaží najít nové spojení a překvapivě je nachází v pozorování ptáků.