Výbor obsahuje čtyři prózy napsané v letech 1922-1929: Měsíční ulička, Leporella, Zánik srdce, Čtyřiadvacet hodin ze života jedné ženy. Tyto Zweigovy novely jsou studiemi duše, studiemi podob citů a vášně. Svá témata volí autor z neznámého a strašného v lidské duši, co se v jediném okamžiku odhalí a zmocní celé osobnosti, dožene ji k činu a vydá ji na pospas sebezničující síle. Vášnivá láska k ženě, k dceři, k hazardní hře, vášnivá pomstychtivost, vášeň, která zatemní rozum a všechny ostatní smysly. Přeložila Ivana Vízdalová.
Šest let (z toho tři roky v manželském svazku, přervaném až smrtí) trval vztah světově proslulého autora A. P. Čechova a přední herečky Moskevského uměleckého divadla Olgy Knipperové. Dochovaná korespondence tvoří svébytný román v dopisech, odhalující skutečnou historii velké, složité, v lecčems radostné a šťastné, ale v lecčems i tragicky utvářené lásky. Vynucená odluka přináší muka oběma protagonistům. Má Olga právo nechat manžela strádat v Jaltě, kde musí díky své nemoci žít? Má Anton Pavlovič právo žádat po své ženě, aby se na vrcholu svých hereckých úspěchů rozloučila s uměleckou kariérou? Mezi řádky jednotlivých listů probleskuje Čechovova osobitá poetika, jež z nich vytváří dílo, pro které bychom jen stěží hledali vzor v obsáhlé světové literatuře milostných dopisů.
Prvotina objevená až po autorově smrti v jeho pozůstalosti se na našich pultech objevuje půl roku po prvním vydání v Německu. Příběh knihy začíná 8. května 1945 a jeho dějištěm je rozbořené, zničené Německo. Hrdinou je dezertér, vracející se do rodného města, a lidé, s nimiž se setkává. Rozvaliny, nervozita z budoucího vývoje, nedostatek jídla, boj o přežití, takový je rámec milostného příběhu, krásného vztahu, který nezná fráze, tak jako je nezná generace, která prožila frontu.
Glajcha a Obětní kozel jsou dvě poprvé do češtiny přeložené novely tohoto věčného rebela, provokatéra, ale především zakladatele moderní švédské literatury, které sice tematicky těží z instituce manželství a ženské otázky, nicméně míra autentičnosti je v nich podstatně menší. Autor je napsal v r. 1906 pod dojmem rozchodu se svou třetí ženou, kdy manželské soužití vnímal jako neustálý souboj partnerů o nadvládu.