Básně z let 1919 až 1926, obsahuje sbírky Most, Pantomima, Menší růžová zahrada, Básně na pohlednice, Nápisy na hroby, Blíženci. Uspořádal básník. Vynechán Podivuhodný kouzelník (1. vydání 1922), jenž byl přiřazen k Básním noci, několik básní či veršů bylo vyřazeno pro jejich čistě dobový význam.
Lyrická žeň z let 1927-1932 přináší pět již známých sbírek V. Nezvala: Hra v kostky - Dobrodružství noci a vějíře - Snídaně v trávě - Jan ve smutku - Pět prstů.
Obsahuje: Žena v množném čísle -- Praha s prsty deště -- Matka naděje. Do 6. svazku Díla V.N. jsou pojaty tři básnické sbírky z let 1935-1938. V první z nich, Ženě v množném čísle, se jasně projevuje Nezvalův příklon k protirealistickým uměleckým teoriím, k nimž přivedla básníka jeho schopnost snadné improvizace i živelně tryskající obraznost. Druhá sbírka, Praha s prsty deště (1936), oslava "jediného města na světě" naznačuje už básníkův přerod, hledání nové cesty, jež ještě potvrzuje sbírka poslední, Matka naděje (1938), kde básníkovi splývá pojem matka s pojmem vlasti a návratu k domovu.
Kniha zahrnuje 3 svazky veršů (52 hořkých balad – 100 sonetů – 70 básní z podsvětí), které vyšly v letech 1935-1938 bez uvedení autorova jména. V doslovu osvětluje básník historii vydání veršů i nutnost, která si vynutila zrození této knihy s uvedením stati o díle, kterou napsal do Rudého práva 1936 Julius Fučík.
Kromě sbírky titulní obsahuje svazek básně, shrnuté do souborů "Malá Atlantida", "Planá růže", "Švábi", "Tesknice". "Cesta", "Dopoledne ve Stromovce", "Óda na návrat Karla Hynka Máchy", "Divoké husy", "Veliká pouť" a "Tryzna" (= věnovaná Jiřímu Mahenovi).
"Historický obraz" je dílo zahrnující léta 1939-1945, v nichž český národ prožíval tragedii mnichovské zrady a nacistické okupace. Nezval líčí s mohutnou obrazotvorností odhodlání národa bránit svou čest, jeho zoufalství, když musel složit zbraně a dobu temna, útisku a vraždění, která následovala, až do chvíle, kdy se národ znovu pozvedl k boji a tentokráte svou osvobodivou sílu připojil k mohutnému vítěznému proudu vojsk Stalinových, drtících nacismus až k jeho zničení.
Obsahuje: Z domoviny -- Chrpy a města. První sbírka dalšího svazku Nezvalova Díla, "Z domoviny", je autobiografická lyrická evokace vzpomínek na dětství, rodiče, rodnou vesnici, 1. světovou válku. Oslavuje rodnou zemi a odhaluje rozdíl minulosti a budovatelského zítřku. Druhá, "Chrpy a města", má mnohotvárnou tematiku; od apoteózy protinacistického odboje a bouřlivého vývoje po osvobození se obrací ke krásám Prahy, starým pověstem, dojmům z cesty do Francie, zpívá o boji za mír a o horoucí lásce k otci i synovi.
Jedenáctý svazek Spisů zahrnuje tři básnické sbírky z let 1937-1952. Zatímco v "Absolutním hrobaři" (1937) kladl si Nezval za úkol "usilovat o spontánní a systematickou objektivizaci a konkretizaci racionálně subjektivních, z asociativního automatismu prýštících obrazů", pokusil se ve "Velikém orloji" (1949) vyjádřit rodící se senzibilitu a měnící se lidskou citovost a smyslovost po 2. světové válce. Sbírka "Křídla", nesoucí podtitul "Básně z let 1949 až 1952", je inspirována životem vlasti, budující socialismus, a bojem všeho pokrokového lidu za udržení světového míru.
Básně v próze – Věci, květiny, zvířátka a lidé pro děti – Juvenilie – Náměty k filmům. Praha: Čs. spisovatel, 1985. 180 s. Dílo Vítězslava Nezvala; sv. XIII. Náklad 6 000 výtisků. Vybral a uspořádal Milan Blahynka, text k vydání připravila Kateřina Blahynková, která spolu s pořadatelem svazku také napsala ediční poznámku. Obálku a vazbu navrhl František Muzika. Typografie Václav Oulík.
Edice Dílo Vítězslava Nazvala. Její autor, básník Vítězslav Nezval, ji napsal na námět klasické zápletkové komedie "pláště a dýky" španělského dramatika Calderóna. Příběh o lásce dvou granadských dvojic plný záměn, vášní a soubojů. (Převzato z: www.rozhlas.cz)
Komedie o třech dějstvích. První knížní vydání protifašisticky zaměřené divadelní hry, jež je moderním přebásněním Beaumarchaisovy komedie "Figarova svatba" z r. 1784.
Hra o pěti obrazech. Idylické prostředí Zlaté uličky s pozadím Hradčan a Lorety, to je místo, kde mladý básník Karel prožívá své hořké pocity po rozchodu s milenkou Martou. Není daleko od sebevraždy, když do jeho chmurné samoty vkročí kloboučnice Loizička. Loizička – jinak zvaná pražské Jezulátko – je dítě staré Prahy, sirotek, odložený na schodech loretského kostela. Svým milým, prostým zjevem a nenapodobitelným půvabem okouzlí Karla, který na čas zapomene na záhadnou, uzavřenou zpěvačku Martu a oddá se lásce k něžné kloboučnici. Leč vzpomínky na Martu jsou silnější a Karel ji vyhledává, aby znovu navázal pouto, které mezi nimi bylo přerváno. Marta, pociťující rovněž velmi silně tíhu samoty a stesku po Karlovi, nabízenou ruku přijímá a těší se opět z jeho lásky. U Lorety se setká však s nic netušící Loizičkou a tehdy pochopí plnou pravdu o Karlových dvou rozdílných láskách. Šlechetně ustoupí a přenechává Karla milence Loizičce, ale malá kloboučnice ví, že Karel více touží po Martě než po ní, požívá atropin a umírá. A Karel je opět sám. A do jeho opuštěnosti mu zaznívají Martina poslední slova:
Mohutné básnické drama, jehož základní myšlenkou je boj proti zničení lidstva zneužitím přírodních sil, zejména atomové energie. Básník zde zpracoval prastarý mythus, vyprávějící o zániku atlantské civilisace. Drama je založeno na konfliktu tyranského vladaře Atlantidy, který chce uchvátit cizí zemi a vnutit jí svou vůli, a jeho bratra Gadeíra, jenž chce zachránit lidstvo. Proto nesouhlasí s uchvatitelskou válkou a na prahu zániku visionářsky vzhlíží k budoucímu lidstvu, jehož štěstí má na mysli, ačkoliv sám hyne. K mythičnosti a zároveň i vysoké aktuální účinnosti hry přispívá i její forma: střídání melodicky plynoucího hexametru s hovorovou prózou.
Do svazku zařazené dramatické práce (tištěné i rukopisné) "patří k neprávem přehlížené části Nezvalova básnického dramatického díla". Pomáhaly probojovávat a podílely se na vývoji české divadelní avantgardy a mnohé z nich jsou pravé jevištní básně, které - říká autor sám - chtějí dávat divákovi onen druh dojetí, jejž nazýváme poezií. Svazek uspořádal, edičně připravil a opatřil poznámkami a vysvětlivkami Milan Blahynka.
Další svazek z těch, které jsou ve vydání Nezvalova souborného díla určeny dramatickým pracím. Obsahuje rozsáhlejší i zcela drobné práce, jež dosud nebyly otištěny a z nichž jen některé byly veřejnosti zpřístupněny provedením v rozhlase nebo na jevišti. Ze základního pořadí (Hlas lesa, Zlověstný pták, Fantastická symfonie, Veselohra s dvojníkem, Pád domu Usherova) jsou vyčleněny a uspořádány v samostatné oddíly jen rozhlasově hry pro děti a mládež (Jak se z klubíčka ježek vyklubal, Jan Pařížský, Sláva a tajemství Zlaté uličky, Do učení aneb Labyrint světa) a balety (Les petits riens, Král Ječmínek, Pygmalión, Pyramu a Thisbé). V dodatku je uveden první náčrt Zlověstného ptáka a varianta Krále Ječmínka. Svazek uspořádal, edičně připravil a opatřil poznámkami a vysvětlivkami Milan Blahynka.
Soubor manifestů, studií, referátů, recenzí, proslovů, tvůrčích vyznání a glos z let 1921-1930, představující básníkův podíl na avantgardní estetice a kritice z doby poetismu. Ze tří samostatných knižních celků, které soubor obsahuje (Wolker, Falešný mariáš, Chtěla okrást lorda Blamingtona), je vypuštěno jen to, co už bylo nebobude uveřejněno v jiných svazcích. Z rukopisné pozůstalosti jsou do souboru pojaty jen Třetí manifest poetismu, Film, Proč milujeme Dostojevského, Charles-Louis Philippe. Projevy na pomezí eseje a básně jsou rezervovány pro "Knihu básní v próze". Uspořádání souboru je chronologické. Svazek uspořádal, edičně připravil a poznámkami a vysvětlivkami opatřil Milan Blahynka
Dvacátý pátý svazek Díla je druhým svazkem z připravovaného třídílného kompletu autorových Manifestů, esejů a kritických projevů. Citované texty z uvedené doby uvádí v tomto uspořádání: Manifesty a eseje; Články a proslovy - recenze a referáty - polemiky - glosy; Dvě nedatované přednášky o poezii. Knihu, která v ediční poznámce vymezuje texty, jež nebylo možno zařadit, provází bohatý poznámkový a vysvětlivkový aparát.
Do svazku byly zařazeny Nezvalovy stati, projevy a články z let 1945-1956, a to jak texty publikované, tak i dochované v básníkově rukopisné pozůstalosti a ve stenografických zápisech. Esejistické a publicistické texty jsou uspořádány chronologicky a podle významu jsou rozděleny do dvou oddílů. Ve zvláštní části jsou pak otištěny pasáže ze stenogramů ze zasedání ÚV SČSS. Svazek uspořádal, edičně připravil, poznámkami, vysvětlivkami a rejstříkem opatřil Milan Blahynka. Doslov napsal Jiří Taufer.
V Díle Vítězslava Nezvala sv. 27, 28 a 29. Románová trilogie, sdružující autorovy rané práce prozaické. Kronika z konce tisíciletí je svéživotopisná monografie o básníkově dětství a jinošství; hudebně vzdělaný hrdina tu prožívá radost z náhlé svobody v Praze, také však radost ze styku s ženami. Posedlost je román ze šlechtického prostředí, začínající hudební skladatel spáchá sebevraždu po dvou milostných dobrodružstvích s dívkou a matkou svého přítele. Dolce far niente je román bez děje, pásmo vzpomínek z autorova dětství. Ediční poznámku napsal Jiří Taufer. K tisku připravil Milan Blahynka.
Svazek přináší dva Nezvalovy romány z let 1932 a 1933. V prvním, v němž se autor snaží zachytit snovost jako protipól reálného života, kreslí obraz snílka o revoluci po francouzském způsobu, který se vetře v čelo městské spodiny a vede ho drancovat obchody v malém městě, kde vypukla sociální vzpoura. V druhém, usilujícím obrodit prózu absurdními prostředky a využívajícím náhody jako kompozičního prostředku, jde o vztah muže a ženy při jejich zájezdu do Bratislavy. Obě práce vycházejí podle prvních knižních vydání. K vydání připravil a ediční poznámku napsal Milan Blahynka.
Kniha uvádí prózy vzniklé v různých obdobích básníkovy tvorby. První tři na sebe navazují volbou ústředních ženských postav a výraznou autobiografickou notou. Romaneto Karneval je výrazem avantgardního zaujetí pro film a jeho techniku ve 20. letech. Monako napsal nezval v době, kdy připravoval založení skupiny pražské surrealistické skupiny a inspiračně vychází z pobytu v Monaku v květnu 1933. Výbor uzavírá černý román - Valerie a týden divů. Edičně připravil a ediční poznámku napsal dr. Milan Blahynka.
Obsahuje: Balady Manoně, Kůň a tanečnice a verše z dalších knih. Sestavil Milan Blahynka. Text k vydání připravila Kateřina Blahynková, která spolu s pořadatelem svazku napsala také ediční poznámky.
První svazek přináší čtyři překladatelská díla základního významu z prvního období básníkovy translační činnosti z let 1927–1931: výbor z Poea, úplný překlad tehdy známého básnického odkazu Rimbaudova a Mallarméova a část Baudelairových Květů zla. Překlady těchto čtyř básníků vznikaly z nespokojenosti s dosavadní podobou těchto básníků v češtině a z přání dát českému čtenáři odkaz průkopníků moderní poezie v moderním básnickém znění. Svazek edičně připravili a ediční poznámku napsali Milan Blahynka (Poe, Mallarmé, Baudelaire) a Václav Kubín (Rimbaud).
Druhý svazek překladů Vítězslava Nezvala. Svazek uspořádal Milan Blahynka. Edičně připravili Kateřina Blahynková (Heine, Nizámí, Puškin, Jarry, Hikmet, Neruda, Gabe a jiní) a Václav Kubín a spolu s Milanem Blahynkou napsali ediční poznámky.
Obsahuje: Melancholičtí upíři -- Jitro -- Říkadla -- Štyrský a Toyen -- Pražská domovní znamení a další verše. Uspořádal Milan Blahynka, text k vydání připravila Kateřina Blahynková, která spolu s pořadatelem svazku napsala také ediční poznámky.