Dramatická reportáž o historickém letu Apolla 11 a o prvních pozemšťanech, kteří v noci z 20. na 21. července 1969 přistáli na měsíci. v knize je načrtnuta historie celosvětové kosmonautiky, výstižné portréty sovětských i amerických vědců a odborníků, a konečně i filosofické zamyšlení nad bolestmi našeho současného světa i nadcestami k jejich překonání. Sám autor byl jedním z pěti československých občanů, kteří se historického startu apolla 11 zúčastnili. Identifikační číslo tohoto vydání knihy je 13-056-71 .
Šokující informace především o sovětských vyzvědačích, kteří se pokoušeli ukrást Američanům tajemství výroby atomové bomby, nabízí nová knížka z pera Karla Pacnera. Základní údaje o těchto agentech vycházely najevo už v padesátých letech, ale podrobnosti zveřejnili Američané až v roce 1995. Ostatně v té době se i vysloužilí sovětští špióni začali chlubit svými činy. Šéfkonstruktér sovětských atomových zbrané Igor Kurčatov přiznal, že polovinu znalostí mu přinesli vyzvědači. Autor odhlauje i německý atomový výzkum.
Vývoj jaderných zbraní a jejich nosičů je nepřetržitý proces, který trvá už půl století a zatím neskončil. Navíc ohrožuje celý svět. Řada zemí provádí tento vývoj tajně, např. Francie, Čína, Izrael, Jihoafrická republika, Indie, Irák, Írán. Jiné státy, zvláště pak USA, jejich počínání velmi pozorně sledují a snaží se tomuto rozšiřování jaderných zbraní předcházet. Po rozpadu Sovětského svazu se nebezpečí ještě zvýšilo – zchudlí ruští odborníci hledali zaměstnání i ve státech považovaných za teroristické. Studená válka v tomto směru stále pokračuje.
Přestože je Česko malá země v srdci Evropy, vyslala jako třetí stát (tehdy ještě Československo) na světě svého reprezentanta do vesmíru. Za „Čechy v kosmu“ lze však v širším měřítku považovat i mnoho dalších pracovníků v nejrůznějších oborech, kteří se tematikou vesmíru zabývali. Jejich životním osudům a práci je věnována tato kniha.
Pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989 Publikace je nárysem historie vzniku a činnosti československých výzvědných služeb v letech 1914-1939. Kniha je prvním dílem čtyřdílné publikace. Poskytuje nám zajímavý, netradiční úhel pohledu na naši moderní historii. Československé tajné služby, které se začaly formovat po 1. světové válce, sehrály významnou roli při vzniku našeho státu v roce 1918 a rovněž stály u zrodu čs. protifašistického oboje. Publikaci lze považovat za první kompletní dějiny československé špionáže.
Díl 2. Pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989 Populární výklad přibližuje činnost československých zpravodajců v domácím i zahraničním odboji během 2.světové války. Rekapitulace aktivit proslulého německého agenta československé zpravodajské služby Thümmela, spolupráce domácího odboje s Londýnem, působení skupiny "Tří králů" (Morávek, Balabán, Mašín), činnost ředitelů klíčových českých firem i československých agentů v neutrálních státech. Shrnutí různorodých aspektů činnosti příslušníků československých zpravodajských služeb v průběhu 2.světové války.
Díl 3. Pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989 Publikace o přestavbě československých zpravodajských služeb v letech 1945-1961, o jejich prosovětské orientaci a úloze českých agentů ve třetím odboji. Zasvěcené líčení postupné likvidace československé nekomunistické zpravodajské služby, budováníčs. komunistické rozvědky včetně čistek v ní, odposlechů telefonů a jiných činností komunistických tajných služeb. Vedle řady hůře dokumentovatelných akcí československých špionů se autor podrobněji zabývá osudy bratří Františka (1917-1988) a Vojtěcha (1920) Klečků, Charlese Kateka (1910-1971), Kurta Tauba (1911), generála Miloslava Kašpara, Zdeňka Kordiny a Vlastislava Chalupy (1919), a jejich působením za 2. světové války i po ní. Zvláštní kapitoly jsou věnovány protikomunistické špionážní činnosti. Kniha je doplněna jmenným rejstříkem.
Díl 4. Pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989 Populární výklad přibližuje činnost československých zpravodajských služeb od počátku šedesátých let minulého století po konec studené války. Rekapitulace působení československých tajných služeb v období, kdy bylo dokončeno formování civilní rozvědky podle vzoru sovětské KGB. Šedesátá léta představovala nejúspěšnější periodu činnosti československých zpravodajských služeb v bipolárním světě. Pacner rovněž naznačuje úpadek špionážních služeb na počátku normalizace, neboť v důsledku politických čistek musela řada výkonných zpravodajců odejít. V sedmdesátých letech musely být zpravodajské služby znovu formovány na základě loajality k sovětským výzvědným službám: náplní činnosti se stalo monitorování příprav jaderného útoku ze strany Západu. V závěru dochází ke shrnujícímu výkladu průběhu transformace československých výzvědných služeb po rozpadu sovětského bloku. Nenáročné čtivo naznačuje činnost československé špionáže prostřednictvím interpretace aktivit některých špionů (např. Hlásný, Valoušek, Köcher).
Obsáhlý třídílný svazek utajených příběhů československých špionů. Skutečné příběhy tajných agentů bývají často napínavější než ty nejslavnější špionážní romány. Proslulý publicista Karel Pacner v obsáhlé publikaci mapuje zákulisí tajných služeb v Československu během let 1918–1989. Jak fungovala spletitá síť vyzvědačů a co se odehrálo jinak, než jsme si dosud mysleli? Příběhy československých agentů se fascinujícím způsobem prolínají s historií státu a jejich důsledky mnohdy sahají až do současnosti.
Úplná zpráva o výpravě prvních kosmonautů na jinou planetu. Do žánru SF se Karel Pacner zařadil napůl beletristickou a napůl populárně vědeckou knihou Cesta na Mars 1998–99 (Albatros 1979), v níž věrně a přesně popisuje a předvídá první let na Mars s lidskou posádkou. Expedice na Marsu dokonce objeví formu života. Kniha je doplněnafaktografickými údaji o Marsu, fotografiemi, mapkou a dokonce reálnými výpočty trasy kosmické lodi, provedenými autorovým kolegou Antonínem Vítkem. Kniha je zajímavá spíše svou faktografickou než beletristickou stránkou.
Karel Pacner svou strhující kronikou varuje: jestliže nepochopíme svou minulost, může se stát, že si ji v budoucnu zopakujeme! Díky zasvěcenému zachycení souvislostí má čtenář možnost prožít zblízka podstatnou část dějin našeho novodobého státu. Jediná kapitola, která se neodehrává v minulosti, je ta poslední. 2018: PRUDKÝ PROPADDO BABIŠSTÁTU. Je to vrchol žebříku, jehož dolní příčle jsou všechny předchozí kapitoly. Autor není nestranný, straní našemu členství v NATO a v EU, straní lidským právům.
Víte, že během první světové války byl Hitler pouhým slejvákem v týlu? Znáte osud stíhače na protézách či spor o bombardér enola gay? Kdy hrozilo, že během sedmi minut dopadne ruská bomba na Londýn? Poutavé, někdy dokonce neuvěřitelné příběhy 20. století, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost, objevil publicista a popularizátor vědy Karel Pacner.
Setkání Winstona Churchilla s búrským generálem Bothou, který ho kdysi coby řadového vojáka zajal, filmová hvězda proslavená snímkem Eroticon nositelkou patentu na geniální technický vynález, výhrůžky komunistického vůdce Klementa Gottwalda z roku 1929 československým politikům, které se později doslova naplnily, atentát na Stalina, který chystali Němci, význam Jamese Bonda pro studenou válku a řada dalších – to jsou neuvěřitelné příběhy, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost. Nyní je předkládá po letitém mnohdy téměř detektivním bádání publicista a spisovatel Karel Pacner. Doteky dějin též dotvářejí životní příběhy obyčejných lidí, které vůbec nejsou obyčejné, a ač málokdy posunují dějiny, ilustrují přesně danou dobu. Autor si všímá i událostí téměř kuriózních, např. jak se pravověrná muslimka vypravila do vesmíru či doporučení lékaře: více sexu před startem na Měsíc!
Po knize Rytíři lékařského stavu a prvním dílu knihy Význační čeští lékaři připravila skupina autorů další díl vyprávějící o předních českých lékařích. Objeví se v něm životní příběhy nových rytířů lékařského stavu – zakladatele dětské alergologie prof. Václava Špičáka a „pěšáka medicíny“ dr. Hugo Engelharta ze severočeských Sudet a dále osudy známé onkoložky prof. Jitky Abrahámové, členky organizace Lékaři bez hranic MUDr. Lídy Hessové, význačného českého kardiologa prof. Michaela Aschermanna, endokrinologa prof. Luboslava Stárku, brněnského kardiochirurga prof. Jiřího Černého a dalších.
Osobnosti a objevy, které změnily svět! Karel Pacner, spisovatel, publicista a popularizátor vědy, v dalším pokračování řady „Géniové XX. století“ opět s nadhledem jemu vlastním zpracoval velmi čtivou formou příběhy skutečných hybatelů dějin, tzn. vědců, kteří spoluutvářeli dnešní svět: svět DNA, jaderné energetiky, informatiky a kybernetiky, kosmologie a astrofyziky, svět umělých hmot a svět moderní medicíny. Obsáhlá publikace je sestavena z často napínavých příběhů z historie Objevů (Objevů „s velkým O“) a z historek ze života lidí, kteří se k těmto objevům dopracovali, jako byli Marie Curie, Enrico Fermi, Werner Heisenberg a další? Tito dobyvatelé moderní doby sami možná netušili, jak jejich epochální objevy jednou zasáhnou do každodenního života! Otec hypotézy Velkého třesku · objevitelé katetrizace srdce · vynálezce bakelitu · vynálezce nylonu · objevitelé štěpení jádra uranu · vynálezce televize · autor architektury počítačů · objevitel stresu · vynálezce kardiostimulátoru …a další příběhy objevitelů a objevů 20. století
Když v roce 1903 zahájili bratří Wrightové éru letectví, sotva by se někdo odvážil předpovědět, že o pouhých 58 let později obletí Gagarin Zemi v kosmické kabině rychlostí 8 kilometrů za sekundu. Karel Čapek nechal ve svém slavném dramatu R.U.R. dokončeném v roce 1920 chodit roboty do školy, v níž se učili nazpaměť logaritmickétabulky, počítače či jen obyčejné kapesní kalkulačky byly tehdy ještě mimo běžnou představu o dostupné technice na konci 20. století. Je patrné, že tempo technického pokroku nabralo během minulého století nečekané obrátky. A kdo byli ti, jejichž technické vynálezy a vědecké objevy jako byla letadla, radiotelegrafie, penicilin, EKG, inzulin či teorie relativity, měnily svět a vnímaní světa? Ti to dobyvatelé moderní doby sami možná netušili, jak jejich epochální objevy jednou zasáhnou do každodenního života společnosti Karel Pacner, spisovatel, publicista a popularizátor vědy se rozhodl přiblížit českému čtenáři skutečné hybatele dějin, kteří vytvořili své vědecké či technické dílo ve 20. století, a současně ho seznámit se samotnými objevy a jejich mnohdy spletitými příběhy.
Osobnosti a objevy, které změnily svět. Přední popularizátor vědy Karel Pacner přiblížil v monumentální encyklopedické knize českému čtenáři skutečné hybatele dějin, tedy vědce a objevitele a zároveň srozumitelně vyložil samotnou podstatu objevů, mezí než patří defibrilátor, nanotechnologie, internet, transplantace či balistickérakety. Bohužel, technologická exploze 20. století byla často konfrontována s tíhou ideologií, které její vývoj mnohdy ovlivňovaly. Spletité příběhy obejvů i morální dilemata objevitelů jsou nastíněny poutavě a napínavě.
Od neúspěšné likvidace Lenina ke Skripalovi James Bond, agent 007 s právem zabíjet, je tím nejhorším příkladem špiona. Mužný hrdina, který se vrhá do nejnebezpečnějších situací, ze kterých vždycky bez újmy vyvázne. Chlap, který se neustále předvádí a vzbuzuje pozornost. Takového vyzvědače by každá kontrašpionáž hned odhalila. O skutečných špionech a jejich úloze v dramatickém 20. století pojednává další kniha renomovaného publicisty, jež vychází z dosud utajených materiálů archivu tajných služeb.
Kniha obsahuje portréty předních osobností české vědy. V souvislosti s názvem se ihned nabízí analogie pohledu na noční oblohu se zářícími hvězdami a dalšími vesmírnými objekty. Vidíme hvězdy různého stáří, svítící s nestejnou intenzitou, někdy jde dokonce o dvojhvězdy či ještě komplikovanější útvary. Podobně září v této publikaci jednak vědecké stálice ve zralém věku, dále hvězdy i dvojhvězdy v té nejlepší badatelské kondici a v sestavě nechybí ani vycházející hvězda deroucí se na středoevropské nebe. Podobně jako praktičtí astronomové, i autoři rozhovorů v této publikaci si museli nutně vybrat, které hvězdy budou zkoumat podrobněji s tím, že řadu ostatních, určitě neméně zajímavých, nechají pro tentokrát stranou. Předkládaný výběr vědeckých hvězd zaslouží každopádně uznání a umožňuje na částech jejich oběžných drah ukázat příběhy z nejrůznějších oborů, od matematiky, fyziky a astronomie přes vědy o živé přírodě až třeba k historii psané i orální.
Poutavá knížka zachycuje poměrně krátkou, ale událostmi bohatou historii kosmonautiky. Vypráví o průkopnících moderní raketové techniky, o poválečných snahách otevřít bránu vesmíru a o hlavním konstruktéru sovětskýchkosmických raket. Líčí první let člověka do vesmíru, americký kosmický projekt Apollo, úspěšné přistání kosmonautů na Měsíci a nové úkoly posádek kosmických lodí. V závěru uvádí schémata umělých kosmických těles.
Český žurnalista rekapituluje vývoj kosmonautiky od prvních teoretických koncepcí po vysazení lidské posádky na povrchu Měsíce. Populárně naučný výklad teoretických koncepcí (např. Ciolkovskij, R.Goddard), prvních praktických experimentů (kupř. Valier, Nebel, Engel), práce slavného konstruktéra Koroljova, letu prvního člověka do vesmíru, příprav letu na Měsíc i samotného dobytí této planety. V závěrečné kapitole se věnuje konstruktérovi nacistické V-2 Wernheru von Braunovi, jenž sehrál významnou roli v americkém kosmickém výzkumu. Životní osudy i dílo vědců, konstruktérů i samotných kosmonautů daného období.
Český žurnalista rekapituluje vývoj kosmonautiky od činnosti šéfprojektanta sovětských pilotovaných plavidel Feoktistova po budování mezinárodní kosmické stanice. Populárně naučný výklad práce šéfprojektanta sovětských pilotovaných plavidel Feoktistova, havárie Apolla 13, aktivit Koroljova nástupce Mišina, velitele Apolla 17 Cernana,konstruktéra Gluška, žen-kosmonautek, československého kosmonauta Remka, budování prvních orbitálních stanic, havárií Challengeru i Columbie, zrodu čínské raketové techniky i vzniku mezinárodní kosmické stanice. Životní osudy i dílo vědců, konstruktérů i samotných kosmonautů daného období.
Karel Pacner, který je českou "jedničkou" v popularizaci kosmonautiky, přináší v nejnovější rozsáhlé publikaci fakta o tajném souboji vědy a techniky dvou světových velmoci o dobytí vesmíru, ve kterém se startem Gagarina měli navrch Sověti, ale s dobytím Měsíce zvítězili Američané. Vývoj kosmonautiky ovšem pokračuje dál a je strhující. A pokračuje dál i onen nepsaný souboj. Poslední vítězství si v létě 2020 odnáší SpaceX a Elon Musk, hlavní hrdina poslední kapitoly knihy.
Kniha zachycuje podivuhodnou historii zpravodajských družic určených k fotografování cizího území i k zachycování rádiové korespondence protivníka, což byl donedávna utajený fakt. Rovněž uvádí dosud nezveřejněné fotografie - i když to jsou záběry staré, novou technikou dávno překonané. Obsahuje také informace o špionáži proti raketám a družicím. Čtenáři tak mají unikátní možnost nahlédnou pod pokličku armádám ruské, americké, izraelské, čínské i francouzské.
Jedná se o populární přehled výprav do vesmíru - malá obrazová encyklopedie raketové techniky a kosmonautiky. Kdo vlastně založil kosmonautiku? Který kosmonaut byl při svém startu nejmladší? Jaké palivo se spaluje v raketových motorech? Který člověk strávil nejdelší dobu ve vesmíru? Proč nemá Československo svůj vlastní kosmodrom?Kam až se dostali naši automatičtí průzkumníci? Kdy začneme létat do vesmíru na dovolenou? Co je to stav beztíže? Tyto otázky vás napadají, když čtete články o výpravách do vesmíru nebo sledujete reportáže o kosmonautech v televizi. Na tyto otázky, stejně jako na desítky dalších, vám odpoví tato kniha. Najdete v ní i poutavé reportáže o klíčových událostech z dějin raketové techniky a kosmonautiky, stručné životopisy raketových odborníků a kosmonautů, tabulky kosmických letů. A samozřejmě spoustu obrázků a fotografií.
„Jediný způsob, jak se můžeme dostat za hranice možného, je ponořit se do nemožného,“ Arthur C. Clarke Člověk vzhlížel ke hvězdám odnepaměti, ale ještě před méně než sto lety se zdálo být oním nemožným, pro lidstvo nepřekonatelným úkolem proniknout za hranice vesmíru. Od Gagarinova letu se stali kosmonauti nefalšovanými hrdinydoby, ovšem málokdo domýšlel rizika, která podstupují – dokud se neobjevily zprávy o mimořádných potížích během jejich výprav, což obě velmoci studené války nerady přiznávaly. Tito lidé vstupovali na půdu naprosto neprozkoumanou, stávali se doslova pokusnými králíky. Věhlasný popularizátor vědy Karel Pacner odkrývá chvíle, kdy kosmonautům hrozilo smrtelné nebezpečí, a oni ho svým ohromným úsilím a improvizací zvládli, ale i tragédie, kterým se nedalo zabránit. Posádka Apolla 13, na němž explodovaly životně nezbytné systémy, dokázala za pomoci odborníků na Zemi překonat všechny obtíže a vrátit se na Zemi. Neexistuje bezchybná technika, která se neobejde bez lidských obětí. Takový je zákon pokroku. Třebaže si Vladimír Komarov uvědomoval nedokonalost Sojuzu, usedl do něho – a potom bojoval o zvládnutí svého stroje a svůj život, bohužel marně. Trojice Rusů v lodi Sojuz 11 zahynula během několika vteřin, protože se předčasně otevřel odvětrávací ventil – neměla možnost bojovat o své životy. Naopak Alexej Leonov se během výstupu do volného vesmíru dostal do zapeklité situace, na kterou nebyl připraven, a přesto ji zvládl. Ponořte se do dobrodružství kosmických letů!
Příběhy významných západoevropských vyzvědaček, které působily v tajných službách za první a druhé světové války i v období války studené. Publikace věnovaná působení žen v tajných službách ve 20. století. Formou jednotlivých příběhů seznamuje autor s dobrodružnými osudy vyzvědaček a vlivových agentek. Některé z nich statečně riskovaly své životy a pomáhaly své vlasti v době ohrožení, jiné spíše toužily po dobrodružství a snažily si zajistit pohodlný život. Časově pokrývá kniha 20. století, důraz je však kladen na období 2. světové války. Některé medailony vyšly ve zkrácené podobě již dříve časopisecky.
Během své novinářské práce se autor seznámil se spoustou zajímavých lidí, kteří se stali jeho přáteli, a nyní sepsal jejich osudy. Mezi tyto osobnosti patří bývalí předsedové Akademie věd Rudolf Zahradník a Václav Pačes, geniální popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek, jeho někdejší kolega a později poradce prezidenta Havla Jiří Křižan, zakladatel české rozvědky Oldřich Černý, historici Antonín Klimek, Zbyněk Zeman a Jaroslav Šedivý, svého času ministr zahraničí, kolega, se kterým sledoval vypuštění prvních Američanů na Měsíc, ministr zahraničí Jiří Dienstbier, neuropatolog František Koukolík, politický vězeň generál Rudolf Pernický, dodavatel exilové literatury Zdeněk Mastník, neznámé „Wintonovo dítě“ Hanuš Weber, který udělal kariéru ve švédském rozhlase a televizi, a další více či méně známí. Je to pestrý kaleidoskop příběhů ilustrující jak někdejší komunistickou epochu, tak dobu současnou.
Podtitul: Kdy byla zkáza světa otázkou náhody či jediného rozhodnutí? Hodiny Posledního soudu ukazují, kolik času zbývá světu do katastrofické půlnoci, možné globální pohromy. Od roku 1947, tedy téměř od počátku atomového věku, je tento symbol průběžně aktualizován. V dramatickém 20. století, jímž se prolíná příběh bojemezi demokracií a diktaturou, bylo lidstvo nejblíže zkáze na vrcholu studené války v roce 1953, tehdy zbývaly do konce světa 2 minuty. Naopak nejdále v roce 1991, kdy ručička ukazovala celých 17 minut do atomové půlnoci.
Sešli se v jedné knize: Alfred Nobel, Stalin, Kennedyová či Putinovi vězni... Překvapivé až neuvěřitelné příběhy moderních dějin, kterým historici nevěnovali příliš pozornost, objevil publicista Karel Pacner. Hrdiny poutavé knihy jsou např. první dáma USA Jacqueline Kennedyová, která působila též coby nenápadná nakladatelská redaktorka a podnítila českého autora k vydání bestselleru, Stalinův nově objevený zbrojnoš a zároveň jeho oběť či spisovatel Gorkij, který tajně navštívil gulag. Autorův záběr na poli historie 20. a nyní už i 21. století je široký a výběr témat pestrý.
Kdy byl poprvé spatřen létající talíř? Víte, že ufománie byla zástěrkou pro projekty tajných služeb? Kde je Hitlerovala mrtvola? Byl vrah Johna Kennedyho loutkou KGB? Který z Čechů byl jako jediný u zrodu atomové bomby? Indiáni Navahové byli nejdokonalejší radisté za druhé světové války, jejich jazyku totiž nikdo na světě nerozuměl, nemuseli tedy používat tajné kódy. Stačilo najít pojmenování věcí, pro které neměli v navažštině výraz, a tak bojovému letounu říkali „kolibřík“, vysílačce „tiše zpívající přenosná skříňka“, „brambor“ představoval ruční granát, „vejce“ bomba a „želva“ tank… Poutavé, někdy až neuvěřitelné příběhy 20. století, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost, objevil publicista a popularizátor vědy Karel Pacner.
Populárně vědecká publikace se snaží objasnit atraktivní problematiku existence neidentifikovatelných létajících předmětů prostřednictvím poznatků moderní vědy.
Život v každém století ovlivňují prozíraví i méně prozíraví státníci, politikáři, diktátoři a zločinci. Tihle lidé vlastně vytvářejí dějiny. Autor přináší přehled třinácti osobností, které formovaly pozitivně i negativně šílené 20.století. Karel Pacner se zabývá příběhy Lenina, Stalina, Wilsona, Hitlera, Churchilla, Mao Ce-tunga, Chruščova, Gándhího, Kennedyho, Teng Siao-pchinga, Jana Pavla II., Reagana a Gorbačova, líčí i jejich nejbližší spolupracovníky a dobu, na kterou měli vliv.
V populárně naučné knize jsou popsány události, které v životě republiky znamenaly výrazné změny. Jednotlivé kapitoly autor věnuje vzniku Československa (1918), počátku (1939) a konci (1945) druhé světové války, velkému únoru a nástupu komunismu k moci (1948), srpnovým událostem v roce 1968 a listopadové sametové revoluci (1989). Konecknihy je věnován roku 1992, který znamenal konec společné historie Čechů a Slováků.
V populárně naučné knize renomovaného autora tohoto žánru, dlouholetého spolupracovníka MF Dnes, Karla Pacnera, jsou popsány klíčové události, které ve světových dějinách minulého století znamenaly výrazné změny: od vzniku chorobné ideologie komunismu, přes totalitní režimy a celosvětové konflikty až po pád železné opony. Každáze čtrnácti kapitol je doplněna o stručné vysvětlení pojmů, které se k danému období vážou, v publikaci nechybí ani obsáhlý jmenný rejstřík. Dvacáté století bylo patrně nejkrutější v celé historii lidstva. Ovšem pohled na moderní dějiny nás zároveň přivádí k otázce: jaké dobré či špatné dědictví přinese toto století našim potomkům, obyvatelům století jednadvacátého? Druhé vydání.
Nejpodivnější případy špionážních omylů a mystifikací! „Jako malý kluk jsem měl rád pohádky. Teď se s nimi občas potkávám i v životě – v říši špionáže,“ píše Karel Pacner v úvodu své nové knihy, v níž posléze odhaluje různá tajemství špionážních operací a především špionážních mystifikací, uvádí čtenáře do zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a souvislosti. Příběhy mystifikací, o nichž se v této knize píše, jsou skutečné a mnohdy napínavější a spletitější, než jaké by si dokázali vymyslet autoři špionážních románů. Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu, ale stále platí, že kde jsou tajnosti, otevírá se prostor pro spoustu polopravd a výmyslů.
Jsme ve vesmíru sami? A jestliže ano, podaří se nám někdy navázat s mimozemšťany kontakt? To jsou otázky,které už dlouhá léta vzrušují širokou veřejnost a kladou si je i odborníci. I když v pátrání po mimozemských civilizacích jsme už přece jen kousek pokročili, zodpovědět je zatím nelze. Ing. Karel Pacner, který se tímto tématemzabývá řadu let, se ve své nové knize pokouší podat o tom co nejúplnější informaci. Je tu však ještě jedna otázka: má to všechno nějaký smysl? I na ni se začíná rýsovat odpověď: pokusy směřující k objevení mimozemšťanů se stávají měřítkem lidské dovednosti a důvtipu, vedou nás k hlubšímu pochopení vlastních pozemských problémů. I kdyby žádný jiný výsledek nepřinesly, budou pro nás přece přínosem.
Potřebujeme českou vědu? Nestačí, když budeme přebírat výsledky vědy ze Západu, protože na pořádný výzkum nemáme peníze? Podobné otázky občas nadhazují různí lidé včetně politiků. Nemají však pravdu, jak vám v této knize, vydané k 10. výročí založení Akademie věd České republiky, dokazují tři zkušení vědečtí reportéři. Ve dvaceti kapitolách se seznámíte s řadou neobyčejně úspěšných českých badatelů, z nichž někteří jsou v zahraničí známější než doma.
Období první republiky nepřestává fascinovat a přitahovat. Nová výpravná kniha První republika 1918–1938 je kronikou, encyklopedií a současně intimním svědectvím o zlomových okamžicích období první republiky. Spolu s obyvateli předválečného Československa zažijete atmosféru první republiky. Účastníkům historických okamžikůRadan Lášek, Miroslava Burianová, Ferdinand Vrábel, Lucie Jahodářová, Jitka Schůtová, Silvie Šeborová & František Štambera
Pronikavý knižní rozhovor s novinářem, popularizátorem vědy a spisovatelem Karlem Pacnerem vychází k jeho životnímu jubileu. Otázky pokládala zkušená publicistka Martina Riebauerová, tč. šéfdramaturgyně Událostí, komentářů ČT. Nesměřují pouze do minulosti. Jsou velmi aktuální. Autor reflektuje různé oblasti vědy i moderní historie s důrazem na špionáž s nebývalým přehledem. Vyjadřuje se k projektům Elona Muska stejně kompetentně jako k nebezpečí oligarchického pojetí řízení státu v době koronavirové.
Kroky, skoky a pády na cestě do vesmíru Publikace mapuje dobývání vesmíru od října 1957, kdy Sovětský svaz vypustil na oběžnou dráhu první umělou družici Země (Sputnik) až po havárii amerického raketoplánu Columbia. Úspěchy i tragédie kosmonautiky, výhled do budoucnosti kosmických letů, krátké životopisy kosmonautů a letců. Knižní zpracování seriálu, který autoři psali pro internetový deník iDNES u příležitosti padesátého výročí vypuštění první umělé družice Země (Sputnik 1).
14 portrétů významných českých lékařů Čtrnáct portrétů významných českých lékařů. Velmi milá a čtivá knížka s poutavými profesními i osobními příběhy významných osobností české medicíny, kterým bylo uděleno ocenění "Rytíř lékařského stavu". Všichni ocenění lékaři získali svůj prestižní titul (udělovaný od roku 1996) nejen za špičkovou práci v oboru a výchovu několika generací studentů, ale i za svůj přístup k pacientům a občanské postoje v civilním životě. Kniha je skvěle napsaná dvěma významnými českými novináři a publicisty.