MI5, MI6, NKVD, Abwehr, KGB, Mosad, CIA, FBI, Stasi, GRU… od Lawrence z Arábie po Putinovy agenty. Neúnavný badatel a výjimečný autor literatury faktu Karel Pacner text rozsáhlého diptychu, ve kterém podává strhující obraz světové špionáže od počátku 20. století do dneška, do poslední chvíle aktualizoval. Především na základě nově zjištěných skutečností z tajných archivů. Autor přináší nová fakta a odkrývá nové souvislosti moderní historie, a zejména v posledních kapitolách varuje před narůstajícím nebezpečím pro demokratický svět především ze strany Putinova Ruska a jeho dezinformačních kampaní.
V knize Tajný závod o Měsíc líčí Karel Pacner, jak se na dosažení nejbližšího zemského souputníku chystali Američané a Sověti a proč to těm druhým nevyšlo. Kromě reportážního popisu výprav prvních lidí na Měsíc (autor se prvního startu sám zúčastnil jako novinář), což už starší čtenáři mohou znát a mnohým to připomenenoční vysedávání u televizoru, čtenář najde v knize i podrobné vylíčení příčin sovětského neúspěchu. Autor při analýze tehdejšího stavu a plánů kosmických výzkumů obou zemí čerpal z nedávno odtajněných materiálů. Mnoho faktů a skutečnosti je v knize u nás publikováno poprvé. Události, souvislosti, snahy, pokusy, omyly i náhlé obraty tajného souboje vědy a techniky obou velmocí.
Studená válka neboli doba napětí mezi Západem a Východem začala brzy po porážce Hitlerova Německa. A rodila se vlastně už dřív. Sovětské tajné služby si v zemích svých amerických a britských spojenců vedly skoro jak v nepřátelských státech. Šlo především o vývoj atomové bomby, jehož tajemství se nakonec Rusům v rozsáhlé špionážní operaci podařilo ukrást. Karel Pacner, zkušený autor literatury faktu, nabízí ve své knize jedenáct příběhů, které se odvíjejí v různých zemích – zavedou čtenáře do Washingtonu a New Yorku, stejně jako do Moskvy nebo do Berlína padesátých let. Se svými patrovými autobusy se tady objeví Londýn a jinde zas tábor zajatců ve válčící Koreji... Anebo příběh izraelského vyzvědače, kterého Syřané veřejně a před zraky televizních kamer popraví v Damašku. Vším anebo téměř vším se v knize prolíná motiv jaderných zbraní, jejichž hrozba rostla rok od roku až do října 1962, kdy chybělo jen maličko k další světové válce. Tehdy, v čase karibské krize, sdělili prezidentu Kennedymu, že při ruském raketovém útoku zahyne osmdesát milionů Američanů. A na druhé straně z Východu vedeného Moskvou zůstanou jen trosky. Tenkrát se lidé z tajných služeb začali chovat tak, aby svět přežil. Mnozí z generálů, ať už amerických či ruských, byli odhodláni jít do války, ale esa z rozvědek ne. Za což jim dodnes lze děkovat. Vždyť v opačném případě by tady většina z nás nebyla. Kniha volně navazuje na titul Velké špionážní operace dvou světových válek, která vyšla v nakladatelství Daranus v loňském roce.
Kam dosáhly plameny světových válek, tam zákonitě a se všemi souvislostmi pronikala i špionáž – mnohdy už dlouho před konfliktem, na jeho prahu i později v době bojů. Někdy šlo vyzvědačům obou stran o život, jindy zas v relativním bezpečí luštili nepřátelské šifry anebo působili v neutrálním státě, například ve Švýcarsku.Boj tajných služeb měl svoje hrdiny, vítěze i poražené, vítěze, které po válce nečekala kariéra v CIA, ale nehostinný stalinský lágr, a poražené, co vcelku v pohodě našli své místo v poválečném Německu, především v jeho západní části. Karel Pacner je zkušený spisovatel literatury faktu a špionáží ve světových válkách se zabývá už mnoho let. Připravil pro tuto knihu osmnáct velkých špionážních příběhů od časů rakousko-uherské monarchie až po březen 1945, kdy Britové zrušili své plány na likvidaci Hitlera, protože v Evropě byla už válka rozhodnutá se vším všudy. S Pacnerovým vyprávěním se ocitneme jak v evropských metropolích včetně Prahy, tak třeba i v Tokiu, v Mexiku nebo v Arábii. Vyzvědači budou - dle možností potichu - sbírat své údaje a vojáci pak vyrazí do bojů; zpočátku mohou ještě porovnávat síly svých i nepřátelských jezdeckých sborů, ale ke konci už zahřmí motory raket. A podle někdy až ztřeštěně odvážného dabléra, jugoslávského agenta ve službách Spojenců, začne jednou Ian Fleming psát svoje příběhy Jamese Bonda. Ale pojďme to vzít popořádku – nejdřív nás přece čeká první kapitola... Píše se rok 1913. Evropa stále ještě tančí valčík, ale ve Vídni se rodí obrovská špionážní aféra a na Balkáně je už cítit střelný prach... Navíc – padesát dobových fotografií a dokumentů dodává knize velice autentický ráz.
Práce vyzvědačů, tedy špionáž, je takřka stejně stará jako lidská civilizace. Nicméně barvité špionážní příběhy s veškerým technickým a informačním zázemím patří především k době dvacátého a dnes i jedenadvacátého století. Zkušený autor literatury faktu Karel Pacner připravil pro české čtenáře cyklus o proslulých případech špionáže a o neméně proslulých vyzvědačích novějších časů. Jeho kniha s názvem VELKÉ ŠPIONÁŽNÍ OPERACE vrcholu, konce a dozvuků studené války (1968-2001) nabízí v třinácti kapitolách pohled do mnoha zemí počínaje Československem v období pražského jara roku osmašedesát přes Rusko, Polsko, Spojené státy, Čínu, západní i východní Německo až po Velkou Británii. Samozřejmě i s mnoha odbočkami - například do Mexika, Dánska, Barmy anebo do hlubin Tichého oceánu. V každé kapitole je tady drama. Někdy se šťastným koncem, když hlavní hrdina vyvázne a přežije. Jindy špion, kterého lze označit za hrdinu jen z literárního, nikoli však lidského hlediska, putuje do vězení a někdy se dokonce ozve smrtící výstřel. Poslání špičkových vyzvědačů s sebou nese riziko a z rizika vyplývají následky... Lidé z tajných služeb dokázali nejspíš v některých případech uchránit svět před jadernou válkou a občas zas byla jejich práce bizarní, když třeba Rusové z KGB použili hypnotizéra, aby ovlivnil zápas o světový trůn v šachu. A skandál s nepřátelskou rozvědkou připravil o státnické křeslo německého kancléře. Vítejte s touto knihou ve světě železných nervů, diskreditací, státních převratů a roztáčených peněz! Druhé, doplněné vydání, rozšířené o novou kapitolu "Nejhlubší průniky Stasi". Vzhledem k tomu, že za posledních deset let vyšla řada knih, které osvětlují určité situace do větší hloubky, autor celý text prvního vydání důkladně přepracoval. Nicméně mnohá tajemství a nejasnosti stále zůstávají.
Známé a více či méně i zdokumentované případy a akce špionů, agentů, vyzvědačů, rozvědčíků a zpravodajských služeb během 1. a zejména 2. světové války. I největší špionážní operace zůstanou zřejmě navždy částečně zahaleny tajemstvím, jen postupně a velmi obtížně se můžeme dopátrat úplné pravdy a skutečného pozadí některých událostí. Špionážní akce se v průběhu doby samozřejmě lišily rozsahem, způsobem provedení i účinkem, ale jedno měly společné: získat zásadní, rozhodující utajované informace a zprávy hospodářského, politického či vojenského charakteru o skutečném či potenciálním nepříteli. Autor popisuje více než dvacet případů špionáže i kontrašpionáže, které mnohdy velmi zásadním způsobem ovlivnily vývoj válečných událostí (namátkou např. německý šifrovací stroj Enigma, Kim Philby, tajemství atomové bomby). Fotografie, seznam literatury, jmenný rejstřík.
V době studené války proti sobě vysílaly Východ a Západ stovky špionů. Až do pádu komunismu jsme četli hrdinské ódy na vyzvědače sovětské, československé a dalších států východního bloku o tom, jak vyzráli nad západními imperialisty, a také o chycených vyzvědačích západních, kteří škodili mírovým snahám socialistického tábora. Kniha přibližuje několik těchto lidí z obou stran a jejich činnost bez ideologického balastu. Jsou to skutečné příběhy, jaké si nedokáže vymyslet žádný autor špionážních románů.
Vyzvědět úmysly svých skutečných nebo jen potenciálních nepřátel je vlastní všem vládám a vládcům, států totalitních stejně jako demokratických režimů. Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu. Karel Pacner odkrývá tajemství špionážních operací, zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a nové souvislosti světových dějin moderní historie. I známé historické události se mohou jevit na pozadí rozkrytých operací tajných služeb v jiném světle! A tyto příběhy jsou skutečné a mnohdy napínavější a spletitější, než jaké by si dokázali vymyslet autoři špionážních románů.
Díl 1. Sborník životních a profesních příběhů významných českých lékařů. Sborník třiadvaceti profesních a životních příběhů nás seznamuje s významnými lékaři, kteří svou celoživotní činností věnovali pacientům a české medicíně, již povznesli na světovou úroveň. Příběhy lékařů doplňují rozhovory s jejich nejlepšími žáky a nástupci i krátká zamyšlení nad budoucností jejich oborů.
Některé za cenu obrovského osobního rizika pomáhaly své vlasti v době ohrožení, jiné toužily po dobrodružství a snažily se zajistit si pohodlný život. Motivace žen, jež během 20. století působily v tajných službách, byly různé. Jedno ale měly tyto vyzvědačky společné: zanechaly v historii výraznou stopu. Dramatické osudy agentek západu i východu vám poskytnou přehled milníků ve světě špionáže – od bolševické revoluce přes studenou válku až po současnost.
Ženy v komunistických tajných službách Český novinář rekapituluje životní osudy agentek zpravodajských služeb zemí východního bloku. Pohled na dramatický život žen, jež působily například v bělogvardějské emigraci, nejvyšších nacistických, amerických, britských i západoněmeckých politických kruzích nebo západních tajných službách, avšak prováděly špionáž ve prospěch socialistických států. Shrnutí významu žen - agentek pro zpravodajské služby zemí tzv. socialistického tábora od bolševické revoluce po současné aktivity čínské špionáže.
Karel Pacner celý život popularizoval na stránkách Mladé fronty/MF Dnes vědu. Nebylo to snadné nejen kvůli složitostem přepisu vědeckého pohledu na daný problém ve čtivý a přitom odborně správný příběh, nýbrž i kvůli dogmatickým příkazům komunistických nadřízených a snaze je chytře obejít. Hodně času věnoval kosmickým letům - a i z nich se po nástupu Sovětů stalo politikum. Jeho největším životním zážitkem byla osobní účast na události vypuštění prvních lidí na Měsíc - na startu Apolla 11 v červenci roku 1969 na Floridě. Po sametové revoluci se věnoval také nejnovějším dějinám a na žádost České televize i špionáži. Své znalosti uplatnil ve čtyřech desítkách knih, v rozhlase a televizi. Základy mnoha kapitol této knihy sepsal autor spíš pro sebe a své blízké už dávno, tak, jak byl po celý život zvyklý pracovat - zapisovat důležité prožitky okamžitě a později záznam doplňovat. V knize nechybí ani zážitky z dětství, ani pikantnosti o jeho novinářských začátcích, prostě jak sám říká, „ píšu o všem, na co jsem si vzpomněl“.