Za sklem

Robert Merle, profesor angličtiny na univerzitě v Nanterre, ve svém díle věrně zachycuje jeden březnový den v životě studentů a učitelů. Pro většinu z nich to byl zdánlivě obyčejný den v osobních vztazích, ale zároveň počátek studentského hnutí, které v květnu 1968 vyvrcholilo. V románu se prolínají osudy jednotlivců s velkými společenskými událostmi, přičemž čtenář postupně odhaluje, jak se osobní příběhy propojí s celkovým vývojem situace. Merle se nesoustředil pouze na popis událostí, ale již v tomto úvodním dni naznačil konflikty, osobní touhy a překážky, malé úspěchy i neúspěchy, upřímnost i faleš, naděje i zklamání, které předznamenávají budoucí drama. Představuje tak živý portrét francouzských vysokoškoláků, a zároveň nabízí kritický pohled na školství a levicový radikalismus, včetně jeho naivity a iluzí. Dílo má hodnotu sociologické analýzy, ale především poutavý děj, který je založen na autorově hlubokém porozumění psychice mladých lidí, jejich silným i slabým stránkám a jejich ideálům.