Autor se zabývá moravskými dějinami v knížecím období, od zániku Staré Moravy po konec 12. století, kdy vymřely moravské větve přemyslovské dynastie. Novou interpretací pramenů vykládá moravské dějiny v temném 10. století, několikeré připojení země k přemyslovskému státu, osudy olomouckého biskupství, snahy moravských knížat (většinou neúspěšné) zasednout na pražský knížecí stolec a později získat větší nezávislost, což nakonec vyvrcholilo vznikem markrabství.