Kostel Panny Marie na Pražském hradě: Dialog nad počátky křesťanství v Čechách

Kostel Panny Marie na Pražském hradě byl již od druhé poloviny 19. století jednou z nejvýznamnějších památek v Čechách. Jeho umístění a historický význam se staly předmětem intenzivních debat mezi předními odborníky na raný středověk. Kostel je naposledy zaznamenán v Dalimilově kronice, která vznikla krátce po roce 1300, a následně upadl v zapomnění. Znovu byl objeven až v roce 1950 díky výzkumu Ivana Borkovského. Zachovalý objekt, malý kostel s apsidou o rozměrech přibližně 7,5 × 6 metrů, je však značně poškozen, což ztěžuje rekonstrukci jeho původní podoby a vývoje. Skupina osmi odborníků z různých oborů – archeologie, historie, lingvistiky, religionistiky a umění – (Iva Adámková, Nora Berend, Jiří Dynda, Jan Frolík, Jana Maříková-Kubková, Dalibor Prix, Ivo Štefan a Martin Wihoda) se nyní snaží interpretovat Borkovského nález v kontextu christianizace českých zemí a zhodnotit možnosti a limity tohoto výkladu.