Jak je ve větě člověk. Dopisy Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany

Třiatřicátý svazek Spisů Josefa Škvoreckého přináší dopisy, které si vyměňoval s Janem Zábranou (1931–1984), významným básníkem, překladatelem a prozaikem, a především s Škvoreckého blízkým přítelem a spolupracovníkem. I když se korespondence nedochovala v plném rozsahu, představuje cenný zdroj informací o životě obou autorů a zároveň nabízí pohled do literárního prostředí šedesátých let. Po odchodu Škvoreckých do exilu (1969) se kniha proměňuje v dojemný soubor dopisů, který vznikl spontánně a dochoval se jen ve fragmentech. Přesto poskytuje silné, byť často smutné, svědectví o trvalém přátelství, které nebylo zničeno ani politickými hranicemi, ani vzdáleností, ani rozdílnými životními cestami. Kniha také odhaluje dosud neznámou spolupráci obou spisovatelů na sérii detektivních románů a na jednom důležitém překladu. Uspořádali a připravili ji k vydání Alena a Michal Přibáňovi.