Autor se zabývá Zlatou bulou sicilskou a odstraňuje z ní vrstvu mýtů a zažitého vnímání. Předkládá dosud málo známé informace a fakta o tomto dokumentu, který je dnes považován za základ české státnosti. Tento pohled však nebyl vždy samozřejmý – například Ottův slovník ji původně nezmiňoval. Zarážející je také fakt, že ji nikdy nevyužili Přemyslovci a že ji česká šlechta objevila až v roce 1306, přičemž ji Karel IV. jako první zpracoval do právního kodexu. Zlatá bula sicilská sama o sobě svědčí o změnách v říši a říšských strukturách na konci 12. a počátku 13. století. Kniha se proto zaměřuje na otázky vzniku, obsahu a významu tohoto dokumentu v českých a středoevropských dějinách.