Tradice a zvyklosti hrály klíčovou roli ve vývoji českého státu. Ukazuje se to například při volbě knížat, hledání práva na sněmech nebo v pojetí přemyslovské mytologie, která určovala společenské uspořádání a vztah panovníků k obyčejným Čechům. Důraz na tradice a zemské zvyklosti ovlivňoval, jak lidé vnímali královskou hodnost – často ji buď ignorovali, nebo považovali za cizí a dokonce škodlivou změnu. Proto dodnes není zcela jasné, jaké myšlenky a cíle stály za prvním českým královstvím, konkrétně za královstvím Vratislava a Vladislava, a proč se prosadil až koncept Přemysla Otakara I. Tento pohled, který srovnává hodnoty knížecích a královských Čech, nabízí nový způsob, jak nahlížet na složitý a dlouhý proces vzniku české státnosti v širším středoevropském kontextu.