Vojáci na železné oponě

Kniha Vojáci na železné oponě se věnuje osudům vojáků, kteří zahynuli v letech 1948–1989 v souvislosti se snahou o překonání státní hranice. Zkoumá jak osudy těch, kteří se pokoušeli uprchnout z Československa, tak i osudy pohraničníků, kteří měli tyto pokusy zabránit. Na obou stranách hranice lidé umírali kvůli rozdělení Evropy a snaze o svobodu. První dvě části knihy se zaměřují na tyto tragické případy, třetí pak na pokusy o útěk na Západ, ať už úspěšné, nebo neúspěšné. Dosavadní výzkum odhalil jména 34 vojáků, kteří zemřeli při pokusu o překonání pohraničních zátarasů mezi Československem a západními zeměmi. Mezi nimi byli veteráni československého zahraničního vojska z druhé světové války, důstojníci ČSLA a Pohraniční stráže, agenti zpravodajských služeb a řadoví vojáci. Dva z těchto mužů jsou v publikacích zmiňováni poprvé. Kniha se také zabývá osudy pohraničníků, kteří při hlídání hranic zahynuli. Zatímco se uvádí, že zhruba 650 pohraničníků zemřelo při výkonu služby, pouze deset z nich bylo zabito narušiteli hranic. Většina publikací tvrdí, že se jednalo o střety s agenty-chodci, tedy kurýry západních zpravodajských služeb. Kniha popisuje všechny známé případy, kdy byla smrt pohraničníka způsobena násilím ze strany uprchlíků, dezertérů nebo kurýrů. Závěrečná část knihy se věnuje dezercím, které byly po celá desetiletí utajovaným tématem. Během totality se pokusilo o ilegální útěk z Československa značné množství vojáků, včetně příslušníků Pohraniční stráže, kteří měli k útěku ideální podmínky. Kniha popisuje modelové případy, které osvětlují tuto doposud neprozkoumanou kapitolu československé vojenské historie.