Cyklistické jednotky československé armády

V druhé polovině 19. století se s technickým pokrokem objevilo jízdní kolo, které se rychle vyvíjelo. Koncem století ho začaly využívat některé armády a během první světové války se cyklistické jednotky staly běžnou součástí mnoha vojsk. Jízdní kolo představovalo levný a účinný způsob průzkumu, speciálních operací a rychlých přesunů do týlu nepřítele, a tato výhoda přetrvala i v meziválečném období. Již československé legie v Itálii zakládaly první cyklistické oddíly a tato tradice pokračovala i v samostatném Československu. Ve dvacátých letech měla československá armáda cyklistické jednotky u jezdectva a hraničářů, které byly před rokem 1935 rozsáhle reorganizovány. Vzniklo pět cyklistických praporů, které fungovaly až do německé okupace. Během druhé světové války zřídila cyklistické jednotky jak vládní vojsko v Protektorátu Čechy a Morava, tak i armáda Slovenské republiky. Poslední takový útvar vznikl v rámci československé armády v exilu. Druhá světová válka tak ukončila čtvrtstoletí existence cyklistických jednotek v československých ozbrojených silách.