Studie o španělské literatuře

Tato zásadní kniha významného českého intelektuála 20. století odhaluje dosud neznámou stránku jeho odborného zájmu – hluboké znalosti španělské literatury a kultury. Ačkoliv byl Václav Černý proslulý jako odborník na francouzskou a italskou literaturu, bohemista a komparatista, tato publikace prokazuje, že Španělsko, jeho kultura a především postava Dona Quijota, s nímž se Černý silně ztotožňoval, ho inspirovaly po celá desetiletí, od dvacátých až do sedmdesátých let. Kniha obsahuje studie o vlivu španělské literatury na českou kulturu, detailně se věnuje španělským romancím a dílu o Cidovi, rozsáhlá část je pak věnována tvorbě Calderóna. Závěr knihy představuje Černého pohled na španělskou básnickou avantgardu a prózu první poloviny 20. století. Téměř polovina textů vychází poprvé z Černého dosud nezveřejněných rukopisů. Doplněná jmenným rejstříkem, ediční poznámkou a odborným doslovem hispanisty Josefa Forbelského, se tato kniha řadí k základním dílům české moderní vzdělanosti a je nezbytnou součástí knihovny každého vzdělaného Čecha se zájmem o evropskou kulturu.