Tato sbírka intimních básní čerpá inspiraci z Vrchlického cestování po Itálii. V textech se odráží jeho obdiv k italskému umění, malebné přírodě a mořské kráse. Oproti jeho prvním dílům, kde převládal skeptický pohled na svět, zde autor projevuje víru v lidské ideály a smysl života.