V závěrečné poznámce k Prvnímu sešitu V. Černý vysvětluje, že se rozhodl existencialismu věnovat pozornost, protože si ji podle jeho názoru zaslouží. Důvodem je bohatství a hloubka jeho uměleckých i myšlenkových projevů a také jeho výrazná dobová příznačnost, díky níž se stává jedním z nejtypičtějších vyjádření současné evropské mentality. Černý navíc zdůrazňuje, že existencialismus, se svým zaměřením na existenci, je v podstatě bližší českému způsobu myšlení než jakýkoliv systematický ideologický směr. Vnímá ho jako návrat k problematice a metodám Dostojevského, a dokonce i k jeho závěrům, a tudíž jako nejvýraznější zprostředkování západního, zejména francouzského, vnímání života.