Príbehy života a smrti

Thomas Mann, významný německý prozaik a nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1929, je našim čtenářům dobře znám jako románopisec. Patřil k nejvýznamnějším německým spisovatelům a zároveň k největším světovým autorům 20. století. V evropské kultuře ztělesňoval ducha univerzální kultivovanosti a humanistické orientace, a proto se ve třicátých letech stal silným kritikem a odpůrcem fašismu. V této sbírce nabízíme výběr z jeho nejkratších povídek a novel, které se tematicky zaměřují na velké morální, psychologické a společenské problémy moderního člověka. Mannovy povídky a novely vznikaly v průběhu celého spisovatelova života. Z jeho novell jsme vybrali jedenáct: Malý pán Friedemann, Šašo, Lujzka, Tristan, Gladius Dei, Hladovějící, Tonio Kroger, Štěstí, Smrt v Benátkách, Zmátok a skorý žiaľ, Mario a kúzelník. V mnoha z nich je ústřední postavou umělec: Tonio Kroger, Šašo, Tristan, Smrt v Benátkách. Novela Tonio Kroger je především ve své hlavní části analýzou umělcovy osamělosti. Tonio nepovažuje osud spisovatele za povolání, ale za prokletí, a sám ho proklíná ve jménu lásky k životu. Všímá si, že k umění se uchylují lidé, kteří jsou nějakým způsobem postižení, okradeni životem, podobně jako on sám, a kteří si v umění kompenzují své nedostatky. Setkáváme se zde se stejným názorem jako u Buddenbrookovců, se stejnou diagnózou nemoci: patologický proces je „dekadence“, pacient se jmenuje „měšťák“ a infekční virus „duch“. Krogerova cesta byla jen nevinnou a romantickou dovolenou, která skončila návratem k disciplíně a poslušnosti. Aschenbachův odchod do Benátek (Smrt v Benátkách) je naopak skutečný útěk, dezercí a zrada. Osud nabývá podoby polského chlapce Tadzia – lidské podoby antické krásy; fascinovaný Aschenbach, zpočátku poután k Tadziovi obdivem umělce k dokonalé formě, píše v tomto úžasu své poslední a nejkrásnější stránky. Tato novela je jedním z vrcholů Mannovy prózy – ve své hutnosti, v dokonalém rozvrhu děje, ve mnohovýznamovosti, kterou získává každý motiv neustálým posunem v stále bohatším tkanivu díla, a v neposlední řadě i umění narážky, kterým Mann zapojuje svůj příběh do německých a celoevropských kulturních souvislostí. Politicky nejangažovanější je Mannova novela Mario a kúzelník. Vznikla v letech fašistického nástupu, z autorových zážitků v Itálii. Hypnotizér Cipolla, mrzák, který začíná své představení vlasteneckými frázemi a okázale práská bičíkem, uvede mladého číšníka Maria do hypnotického spánku, zesměšní a zneužije ho. Je to Mannův politický postřeh, že zdroj magické moci představuje šarlatán a chudák, protože brzy poté šarlatáni a mrzáci doslova hypnotizovali německé davy a dělali z lidí loutky – člověk s uspáváným mozkem, s uspáváným svědomím se změnil v barbara.