Poslední dny

Hra satiricky zobrazuje tragický život Alexandra Sergejeviče Puškina. Bulgakov se zaměřuje na manipulace a intriky vládnoucí moci, reprezentované nejen tajnou policií, a to skrze osud nepohodlného romantického básníka. Historické události jsou zde prozkoumány prostřednictvím Puškinovy milostné aféry, čímž se otevírají otázky ohledně okolností jeho smrti. Hra představuje ruského literárního velikána, Puškina, v neobvyklém světle – jako politicky angažovaného šlechtice, jehož názory a svérázná povaha mu zkomplikovaly život a vyvolaly odpor u konzervativního dvora. Bulgakov napsal toto dílo krátce před svou smrtí. „Poslední dny“ se soustředí na konflikt, který v roce 1837 vedl Puškina k souboji s milencem jeho manželky a následné smrti na zranění. Autor, žijící v době stalinského režimu, do hry subtilně vkládá náznaky spiknutí, naznačující, že rodinná záležitost mohla být zneužita k odstranění básníka. Část děje se odehrává v prostředí carských informátorů a špiclů. Hra se věnuje i obyčejným lidem, kteří Puškina obdivovali pro jeho upřímnou tvorbu a sociální cítění. Bulgakov ironicky poukazuje na to, že i mrtvý básník může být pro moc nepohodlný.