Autorovy první povídky, psané ještě v ruštině, čerpají témata z jeho dětství a z časů strávených v exilu v Berlíně. I v těchto raných textech se projevuje Nabokovův talent pro citlivé zkoumání lidských životů, a to i v krátkých příbězích. Povídky jsou plné vzpomínek, smutku a silných pocitů spojených s maličkostími, které živě připomínají dobu dávno minulou.