Návrat

Raná poezie Zahradníčka, a zvláště sbírka Návrat, se nese v duchu smutku a zaujetí smrtí, vnímanou jako symbol lidského neštěstí a pomíjivosti. Typické jsou pro ni také obdiv k utrpení, hluboká melancholie s nádechem dekadence, kontrastní vyjadřování a nepravidelný rytmus, který odráží básníkův boj s vlivem Březiny. Tato tvorba, podobně jako verše Halase a Holana v té době, vychází z expresionistických a traklovských podnětů, které byly součástí dobové poezie a představovaly reakci na lehčí a volnější poetistické směry. Od počátku byla Zahradníčkova tvorba silně ovlivněna pevnou křesťanskou vírou, kterou vyjadřoval jasně a přímočaře.