Ze země pana Nikoho

Ačkoliv se Zbigniew Herbert a Jan Zahradníček liší v mnoha ohledech, spojuje je společná citlivost k ohroženému světu, prožívaná téměř osobně. Tímto ohrožením je totalita a s ní spojené myšlení, a otázka, kde se tato síla vlastně rodí – ve společnosti, nebo v lidské duši. Jejich poezii nelze chápat jen jako reakci na politické dění, ani ji snadno přenést do současnosti. Na rozdíl od prázdné propagandy se jejich verše dotýkají hlubších, metafyzických kořenů zla. Vrací jazyku jeho schopnost popisovat skutečnost a jejich prorocká slova neztrácí na síle ani v dnešní době, po pádu totalitních režimů.