Vrchlického nejvýraznější vlastenecké cítění a aktivní zapojení do národního života se projevuje především v cyklu Mýtů, Selských baladách a Má vlast. První sbírka obsahuje tři epické básně, které čerpají z českých dějin a vyprávějí o Šárce, svatém Prokopovi a opatu Božetěchovi. Šárka je zde ztvárněna jako postava plná vášně, svatý Prokop jako bojovník proti germanizaci a Božetěch jako symbol lidskosti. V Selských baladách Vrchlický vzdává hold anonymním hrdinům odporu proti útlaku a vyjadřuje lásku českého lidu ke svobodě, přičemž v něm nachází živé ohnisko husitských ideálů. Sbírka Má vlast pak shrnuje Vrchlického lyrické básně věnované české zemi, zachycující krásu venkova, kouzlo lidových pohádek a radost z pražského života.