Země mrtvých nadějí

Léto 1549. Dva roky po smrti krále Jindřicha VIII. se Anglie potýká s nepokoji. Na trůnu sedí jedenáctiletý Eduard VI., za kterého vládne jeho strýc, vévoda ze Somersetu, jako lord protektor. Lidé jsou nespokojeni s úsilím radikálních protestantů potlačit staré zvyky a lord protektor vede neúspěšnou válku se Skotskem, která hrozí konfliktem s Francií. Největší problém však představuje hospodářská krize – ceny rostou a rolníci začínají protestovat. Matthew Shardlake, právník ve službách princezny Alžběty, je po smrti krále zaměstnán. Spolu se svým pomocníkem Nicholasem Overtonem je vyslán do Norwichi, kde se koná letní soud. V tomto městě má vyšetřit strašlivou vraždu Edith Boleynové, manželky příbuzného Alžbětiny matky, Anny Boleynové. Shardlake tuší, že vražda má politický motiv, ale nemá dostatek důkazů. V Norwichi se setkává i se svým bývalým pomocníkem Barakem. Společně se snaží odhalit okolnosti Edithiny smrti, ale brzy je čeká další vražda. V té době vypuká ve východní Anglii rolnické povstání. Robert Kett vede tisíce rolníků, kteří chtějí ukončit útlak. Zřídí tábor na kopci nad Norwichi a brzy město, druhé největší v Anglii, ovládne. Barak se přidá k povstalcům, zatímco Nicholas se jim postaví a je uvězněn. Shardlake se musí rozhodnout, na čí stranu se přidá, když královská rada vyšle vojsko k potlačení povstání. Zároveň zjišťuje, že vražda, kterou vyšetřuje, souvisí s povstalci i s místní šlechtou.