Máša a Běta

Dvě novely, napsané roku 1978 a dříve šířené v samizdatu pod názvem Dvě novely, vycházejí nyní poprvé v knižní podobě. Příběhy dvou žen se vzájemně doplňují, i když se na první pohled zdají nesouvisející. Novela Máša se odehrává v Československu krátce po únoru 1948. Sleduje osudy mladé, idealistické členky svazu, která se střetává s básníkem Egonem Goldmannem, jehož postava má rysy autorova vlastního života. Děj je plný ironie a ukazuje tragikomickou absurditu doby, kdy se realita mění v děsivý sen. I v novely Běta se objevují dobové detaily, ale příběh je zasazen do zvláštního, snového prostředí, které se odehrává v jakési "minulé budoucnosti". Hrdinka přijíždí do pohraničního městečka nedaleko pracovního tábora, aby se tajně pokusila navštívit své uvězněné přátele. Stejně jako v Máše, i zde autor s nadsázkou využívá symboly a rekvizity 70. let. Po neúspěšných pokusech překonat "byrokratické překážky" a po sérii znepokojivých setkání se hrdinka rozhodne uprchnout za hranice. Pokus však selže a ona se vrací na výchozí bod. Příběh se uzavírá do začarovaného kruhu, kdy se sen vrací k tíživé realitě. Motiv beznaděje odkazuje k povídce Josefa Bondyho z roku 1952, kterou zmiňuje Bohumil Hrabal ve svém díle Něžný barbar. Zodpovědný za ediční přípravu: Martin Machovec.