Gottschalk - Hatto

Gottschalk (1988) spolu s Kratésem a Jao Li tvoří volně propojenou trilogii, která kombinuje historické prvky s alegorií. Gottschalk byl poslední Bondyho beletristickou knihou vydanou samizdatem, zatímco „román v dopisech“ Hatto, který má i prvky cestopisné literatury, spatřil světlo světa až po roce 1989. Obě prózy se odehrávají v „temném středověku“, v atmosféře beznaděje a nejistoty. Jejich hlavními postavami jsou nadpřirozené bytosti, které se pokoušejí žít ve světě, unikají z něj a znovu se do něj vracejí. Autor v těchto dílech – stejně jako v Kratétovi a Jao Lim, zasazených do starověkého Řecka a Číny – využívá historické detaily, ale v podstatě jde o alegorické zobrazení doby, ve které knihy vznikaly, tedy konce 80. a počátku 90. let. Zároveň jsou to i skryté autoportréty, což je pro Bondyho tvorbu typické. Všechny prózy v tomto svazku vycházejí knižně podruhé, poprvé však společně a v revidované podobě, která vznikla srovnáním rukopisů s předchozími, včetně samizdatových, vydáními.