Třetí kniha edice je dílem Josefa Pecinovského, který čerpal inspiraci ze setkání s cestovatelem Dobroslavem Lebedou. Ten mu pověděl nevšední příběh spojený s Emilem Holubem. Společně se rozhodli příběh zpracovat do knihy, přičemž identita vypravěče zůstala utajená a některé detaily byly upraveny. Jak autor sám uvádí, Lebeda ho upozornil na rozpory v Holubově díle a nesrovnalosti v jeho denících. Holub prý zažil v Africe něco, o čem se neodvážil veřejně hovořit, a tyto zážitky zaznamenal do deníku, který později zničil. Jediným důkazem se stal zázračně zachovaný výtisk jeho cestopisu, který Lebeda ukrývá a nechce ho zpřístupnit vědeckému výzkumu.
Příběh vás zavede do roku 1872 do diamantových dolů v Kimberley, kde doktor Emil Holub během své praxe objeví karmínový kámen, který změní jeho život. Holub se obává, že by mohl být považován za lháře, a proto se zdráhá o svém zážitku mluvit. Nechá si však potají vytisknout úplný výtisk svého cestopisu. Po jeho smrti se však nikdo nedozví, kam knihu uložil. Až v jednadvacátém století se dostane do rukou amatérského cestovatele, který se vydá po Holubových stopách do Afriky, aby rozluštil záhadu deníku a hledal zapomenuté jezero Mo Bwana.