Vzpomínky německého důstojníka, které sledují jeho životní cestu od mládí v Hitlerjugend až po krvavé boje u Stalingradu. Kniha je psána inteligentně a poutavě a působí dojmem autentického svědectví bez zbytečných úprav. Autor s nadhledem a pokorou vypráví příběh, který je typický pro jeho generaci. V jeho vzpomínkách se mísí doznívající hrdost na staré Německo s pocitem křivdy po Versailleské smlouvě, ideologie, která zrodila fanatické stoupence, jimž se pravda ukázala v plné nahotě až na bojištích. Autorovy postřehy a prognózy, kterými čtenáře přesvědčuje o své moudrosti, jsou pravděpodobně výsledkem jeho pozdních a bolestných zkušeností. I přes to všechno se kniha řadí mezi nejzajímavější publikace, které nabízejí pohled na válku z perspektivy německého vojáka. Zvláštní pozornost si zaslouží autorova vzpomínka na obsazení Sudet, která je stručná, ale velmi výmluvná.